Lidé v Bejrútu jsou stále v šoku, líčí výbuch Češka v Libanonu. V prvních chvílích se šířily fámy o útoku |
Desítky mrtvých lidí, tisíce raněných, zničená infrastruktura a škody v řádech miliard dolarů. Taková je realita libanonské metropole Bejrút, která se po úterním výbuchu proměnila v trosky. K explozi došlo snad na tom nejhorším možném místě - přístav byl klíčovým zásobovacím uzlem a zároveň v něm byly uskladněny zásoby obilí. Zemi nyní hrozí vážný nedostatek jídla a dalšího zboží.
  |
Životní podmínky se v Libanonu zhoršovaly už před výbuchem. Téměř polovina obyvatel se kvůli tomu ocitla pod hranicí chudoby, kvůli ekonomické krizi navíc v posledních měsících mnohonásobně vzrostly ceny jídla. Bez zaměstnání je celá třetina Libanonců. Nezisková organizace Save the Children v červenci varovala, že téměř jeden milion lidí nemá peníze na základní potřeby a více než 500 tisíc dětí nemá dost jídla, píše deník The New York Times.
Bejrút se seznamuje s rozsahem zkázy po explozi. Z přístavu stále stoupá kouř, sítě zaplavily fotky pohřešovaných |
Exploze v Bejrútu také zničila obilná sila, v nichž bylo uloženo 85 % libanonského obilí. To, které nehodu přestálo, se kvůli explozi stalo nepoživatelným. Ministr hospodářství Raoul Nehme novinářům sdělil, že zásoby obilí nevystačí ani na měsíc.
Zničení přístavu je tragické i kvůli dovozu, na němž je země závislá - přes Bejrút do země putovalo 60 % dováženého zboží. Obchod se sousedními státy je silně omezený, neboť Sýrie je zničená válkou a s Izraelem je Libanon technicky ve válce, píše v analýze server The Guardian.
Ekonomická krize eskalovala v březnu, kdy vláda oznámila, že nesplatí dluhopisy za 1,2 miliardy dolarů, načež prudce klesla hodnota libanonské libry. Libanon nyní patří k vůbec nejzadluženějším zemím na světě. V květnu země zahájila jednání s Mezinárodním měnovým fondem o ekonomické pomoci, ovšem k dohodě zatím nedošlo.
Sektářství a korupce
Hlavním problémem země je zřejmě politický systém, který rozděluje moc podle náboženské příslušnosti. Ten vznikl v roce 1989, po ukončení patnáctileté občanské války. Jeho cílem bylo zajistit spravedlivou politickou reprezentaci každému náboženství, jichž je oficiálně v Libanonu 18. Jeho působením se ale do popředí dostali soupeřící oligarchové, kteří využívají politických konexí a přístupu k vládním institucím k získání privilegií pro ekonomické elity, píše v analýze server The Washington Post.
Během války v Sýrii tehdy zhruba pětimilionová země přijala asi milion a půl uprchlíků, pro něž stát neměl dostatečné kapacity. Veřejné služby byly nefunkční, země trpěla rozsáhlými výpadky elektřiny a lidé nemohli sehnat práci. Poslední kapkou pro Libanonce byl loňský říjen, kdy se vláda pokusila získat peníze skrze zdanění hovorů na WhatsAppu.
Obyvatelstvo reagovalo mohutnými demonstracemi a v lednu stanula v čele země nová vláda, která slibovala transparentnost a zodpovědnost. Hluboce zakořeněné problémy ale nedokázala vyřešit a situace se dále zhoršovala. Epidemie koronaviru sice zemi zasáhla jen mírně (5000 nakažených a 65 mrtvých na 6,7 milionu obyvatel), ale utnula největší zdroj libanonské ekonomiky, což je turismus.
Výbuch v bejrútském přístavu zničil jakoukoli poslední naději na lepší budoucnost. Zvlášť, když se ukázalo, že úřady o ledku v Bejrútu dlouho věděly, a nic s ním neudělaly.
„Nechat 2700 tun ledku v okolí klíčové infrastruktury v srdci Bejrútu je stejná nedbalost, kvůli níž Libanon trpí nedostatkem základních služeb, jako elektřiny a sběru odpadu,“ napsal libanonský novinář Antoun Issa pro The Guardian. „Je to prostě součást plísně, pocházející ze shnilého jádra, která se rozšířila po celé zemi. A my, kteří žijeme v zahraničí, pláčeme stejně jako generace před námi, jsme zlomení touhle nekonečnou tragédií.“
