Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Krveprolití v Makedonii: teror albánských separatistů, nebo zástěrka politické krize?

Svět

  6:00
SKOPJE/PRAHA - Mrtvá těla v troskách rozstřílených domů a nářek nad rakvemi zesnulých policistů - ale také oslava vítězství nad extremistickou hrozbou. Makedonská vláda chválí „hrdinskou operaci“ v Kumanovu, jež podle ní zachránila tisíce lidských životů, a důrazně prohlašuje: za krveprolití nemůže etnické napětí mezi Makedonci a Albánci, ale „nejnebezpečnější teroristická skupina na Balkáně“. Někteří kritici Gruevského kabinetu však dramatický zásah označují za vládou zinscenovanou zástěrku nepohodlné politické krize.

Rodina zemřelého policisty Kuzmanovského truchlí nad jeho rakví. foto: Reuters

Dvoudenní krvavá bitva v Makedonii. Policisté umírali v boji s teroristy

Život v severomakedonském Kumanovu se pomalu vrací do každodenních kolejí: uzavřené silnice se znovu otevřely a speciální policejní jednotky v ulicích města opět střídají místní obyvatelé. Ale následky dramatického víkendového zásahu proti teroristům jsou vidět na každém kroku: zdi poseté otvory po kulkách, rozstřílená okna, pobořené domy, ohořelé kostry aut.

Dům posetý dírami po kulkách. Bitva mezi údajnými teroristy a členy speciální policejní jednotky v Kumanovu trvala šestnáct hodin.

Po boji. Obyvatelé Kumanova ve čtvrti, kde se střetla skupina ozbrojených mužů s policií.

Mimořádné nebezpečí

Ještě nikdy nečelila makedonská policie během zásahu tak extrémním podmínkám, jaké zažila v Kumanovu, upozornila ministryně vnitra Gordana Jankulovská. Policisté se podle ní střetli s mimořádně nebezpečným teroristickým uskupením, které proti bezpečnostním jednotkám použilo nejen automatické zbraně a zkušené odstřelovače, ale také bomby. 

BITVA V KUMANOVU

Bitva v ulicích Kumanova začala v sobotu brzy ráno, kdy se několik desítek ozbrojených mužů skrylo po domech ve (většinově albánské) čtvrti Diva, načež je obklíčily jednotky makedonské policie. Ta zasáhla kvůli informaci, že na území Makedonie nezákonně pronikla nebezpečná teroristická skupina, jež chystá sérii vražedných útoků s cílem destabilizovat zemi. Ty z místních obyvatel, které se nepodařilo evakuovat, vyzvaly úřady ke klidu a setrvání v jejich domovech. 

Stovky vyděšených místních především z řad albánské minority (přibližně 38 % populace Kumanova), kteří mají stále v paměti krvavé ozbrojené střety z roku 2001, z města přesto uprchly; až 500 jich překročilo nedalekou makedonsko-srbskou hranici. Srbský ministr vnitra Nebojša Stefanović v pondělí uvedl, že Srbsko použije veškeré možné prostředky, aby chaosu v regionu zabránilo.

Pouliční bitva trvala šestnáct hodin čistého času. Teprve v neděli večer mluvčí ministerstva Ivo Koteski oznámil, že všichni členové teroristické skupiny byli „neutralizováni“. V troskách pobořených domů zůstalo ležet nejméně 22 těl: čtrnáct teroristů a osm příslušníků speciální policejní jednotky; dalších 37 jich utrpělo zranění.

„Makedonie ztratila osm policistů, kteří však zabránili zabití až osmi tisíců lidí,“ uctil památku mrtvých premiér Nikola Gruevski. Na pondělní tiskové konferenci zásah označil za „nejtěžší operaci v historii (makedonské policie)“ a ocenil vysokou profesionalitu, hrdinství a vlastenectví policistů, kteří podle něj zachránili zemi před „nejnebezpečnější teroristickou skupinou na Balkáně“. Ta Makedonii ohrožovala již dříve, připomněl premiér podle agentury Tanjug, například nedávným útokem na policejní stanici v obci Gošince. (Odlehlé stanoviště nedaleko hranic s Kosovem v druhé půlce dubna přepadla skupina asi čtyřiceti maskovaných ozbrojenců. Podle makedonských úřadů se útočníci přihlásili k povstalecké Kosovské osvobozenecké armádě (UÇK) - pozn. red.)

Podpis radikálních skupin

Pod násilí v Kumanovu se o víkendu podepsalo radikální hnutí Národní osvobozenecká armáda, jež se odvolává právě na odkaz UÇK. Ve svém prohlášení hovoří o „boji za svobodu a národní důstojnost“, který vysvětluje údajným pošlapáním ochridské mírové smlouvy (viz box na konci textu - pozn. red.)  a terorem makedonských bezpečnostních sil proti civilistům, a slibuje, že další útoky budou následovat. Jak však upozornil server Balkan Insight, autenticitu dokumentu nebylo možné ověřit. 

Už v sobotu také v albánských médiích promluvila radikální skupina Armáda Republiky Iliridy, podle níž se veškeré albánské skupiny a vojenské formace spojily v jednotném boji za Republiku Iliridu (samozvaný státní útvar albánských separatistů v Makedonii – pozn. red.). I ona vyhrožuje budoucími údery, a to nejen na území Makedonie, ale ve všech oblastech Balkánu, kde žijí Albánci.

Pohřeb zastřeleného policisty Zarka Kuzmanovského v Brvenici.
Makedonské speciální policejní jednotky opouštějí místo zásahu proti skupině...

Policie mezitím zveřejnila videozáznam zatýkání, na němž mají někteří ze zadržených mužů uniformu UÇK, a s albánským ozbrojeným separatismem spojují dopadené teroristy také makedonská média. Ta uvádějí, že mezi zatčenými vůdci skupiny figuruje čtveřice Sami Ukšini, Bef Rizaj, Dem Šehu a Muhamet Krasnići – všichni čtyři bývalí účastníci války v Kosovu na straně UÇK, kteří v roce 2001 bojovali také v ozbrojeném konfliktu v Makedonii; posléze měli působit mimo jiné jako tělesní strážci albánských politiků na území Kosova i Makedonie. Po některých ze tří desítek zatčených a z terorismu obviněných osob bylo v minulosti kvůli válečným zločinům vyhlášeno mezinárodní pátrání.

Vláda proti etnickému napětí?

Makedonská vláda však Kumanovo i předchozí incidenty důsledně odmítá připsat na vrub etnickému napětí mezi Makedonci a Albánci a zdůrazňuje, že násilí nemá na svědomí jedno konkrétní etnikum, ale teroristé. Mezi v Kumanovu zasahujícími policisty byli „lidé ze všech etnických i náboženských skupin, Makedonci, Albánci, Srbové, Turci, Vlachové a další“ a cílem zamýšleného teroru bylo uškodit všem občanům země, zdůraznil na pondělním brífinku premiér Gruevski. 

REPORTÁŽ Z KOSOVA:

Tiskovou konferenci pak uzavřel varováním, že stejný osud jako dopadené teroristy čeká všechny, kteří mají s Makedonií nekalé úmysly. „Vzkazuji jim: dopadnou stejně jako tato teroristická skupina,“ pohrozil Gruevski.

A právě hrozba obsažená v premiérově vystoupení odkazuje na další rozměr současných událostí. Gruevski jím vyslal poměrně jasný vzkaz svým mocenským sokům, respektive, máme-li použít jeho vlastní slova, „některým opozičním politikům a takzvaným novinářům“, kteří by rádi „sbírali politické body na památce zabitých a zraněných“.

Makedonii totiž v posledních měsících svírá hluboká politická krize, vyvolaná obřím skandálem a podmíněná nestabilním politickým klimatem. Opozice v únoru obvinila Gruevského vládu, že nařídila nelegální sledování přes 20 tisíc lidí, od politiků a zaměstnanců ministerstev přes soudce, státní zástupce, novináře a další. Výsledkem jsou masové a stále hlasitější protivládní protesty, jež v uplynulých dnech přerostly v násilnosti mezi demonstranty a policií.

Střety protivládních demonstrantů s policií střežící sídlo vlády ve Skopje.
Protivládní protesty ve Skopje.

Protivládní protesty před sídlem vlády ve Skopje.

A někteří kritici vlády tak Gruevského kabinet podezírají, že zneužívá bolestné historie regionu ku vlastnímu prospěchu - a pokud národnostní napětí přímo uměle nevyvolává, pak je alespoň přiživuje, aby odvrátila pozornost od svých politických přešlapů a selhání.

Albánci v Makedonii

Problém albánského separatismu v Makedonské republice (kvůli sporu o název „Makedonie“ známé také jako FYROM neboli Former Yugoslav Republic of Macedonia, v překladu Bývalá jugoslávská republika Makedonie - pozn. red.) stojí v očích světové veřejnosti často ve stínu sousedního Kosova. Faktem však je, že albánská minorita tvoří přibližně čtvrtinu asi dvoumilionové populace státu a dějiny jejího soužití s většinovými Makedonci jsou minimálně komplikované (byť celá řada obcí na území dnešní Makedonie dokazuje, že Makedonci a Albánci mohou žít bok po boku v míru). 

Již v roce 1992 vyhlásili albánští separatisté v Makedonii vlastní stát a historicky podmíněné napětí ještě vzrostlo v kontextu bouřlivých 90. let, především na pozadí války v Kosovu. Vyvrcholilo v roce 2001 krvavými střety mezi albánskými povstalci a makedonskými bezpečnostními silami. 

Plamen války zadusila až mírová smlouva podepsaná v srpnu téhož roku v Ochridu. Dokument makedonským Albáncům zaručil širší autonomii a další jazyková, národnostní a náboženská práva výměnou za rozpuštění albánských bojových jednotek a vytvoření Demokratické unie pro integraci

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!