Krym vyhlásil nezávislost a žádá o připojení k Rusku, Ukrajina mobilizuje

Podle tiskové služby parlamentu pro rezoluci "O nezávislosti Krymu" hlasovalo 85 ze 100 poslanců. V rezoluci se uvádí, že parlament se "obrací na Ruskou federaci s návrhem přijmout Krymskou republiku do Ruské federace jako nový subjekt se statusem republiky". Obdobnou rezoluci již dříve schválilo město Sevastopol, které má v rámci Krymu formálně zvláštní status.

Do Moskvy bezprostředně po schválení dekretu o nezávislosti odletěla delegace krymského parlamentu a vlády, která má s poslanci ruské Státní dumy projednat další kroky. Krymská média naznačují, že delegaci by mohl přijmout prezident Vladimir Putin. Členy krymské delegace jsou šéf parlamentu Vladimir Konstantinov a premiér Sergej Aksjonov.

Krymský parlament rovněž zmocnil místní vládu, aby v Moskvě požádala o naléhavou finanční pomoc. "Podpora je nezbytná v objemu potřebném pro hladké fungování krymského rozpočtového systému," uvádí se v rezoluci parlamentu.

Konec ukrajinského práva a moskevský čas

Podle šéfa parlamentu Vladimira Konstantinova budou jednotky ukrajinské armády dislokované na poloostrově rozpuštěny. Agentura ITAR-TASS oznámila, že přes 500 ukrajinských vojáků už opustilo své ubikace v Sevastopolu a soustředilo se na dočasných shromaždištích vyhrazených městem. Krymské úřady údajně budou zajišťovat jejich životní potřeby příští tři měsíce.

Krymský parlament zároveň schválil změnu svého jména, které má napříště znít "Státní rada Krymské republiky" místo dosavadního Nejvyšší rada Krymské autonomní republiky. Poslanci zároveň schválili výzvu OSN a všem státům světa s žádostí o uznání.

Na základě rezoluce přestávají na Krymu platit ukrajinské zákony. Ukrajinský státní majetek, který se v době vyhlášení nezávislosti nacházel na území Krymu, přijatá rezoluce prohlašuje za "státní majetek Krymské republiky". Krymští poslanci schválili zestátnění ukrajinských energetických firem Ukrtransgaz, která má monopol na přepravu plynu na Ukrajině, a Čornomornaftogaz. V uplynulém týdnu jistý krymský představitel prohlásil, že tyto zestátněné firmy poloostrov prodá některé ruské společnosti, například Gazpromu.

Premiér Aksjonov po několika hodinách oznámil, že Moskva nabídla Krymu pomoc ve výši 15 miliard rublů (přes 8,1 miliardy korun). Místopředseda krymské vlády Rustam Temirgaliev také uvedl, že poloostrov založil vlastní státní banku, která se stane součástí centrální ruské banky. Temirgaliev dodal, že pro přechodné období, než krymské úřady vypracují daňový systém, získá krymská centrální banka z Ruska jednu miliardu rublů (542 milionů korun).

Od 30. března má na poloostrově platit moskevský čas. 

Výsledky referenda

Krymský poloostrov, který od začátku měsíce de facto ovládají ruští vojáci, se v nedělním plebiscitu velkou většinou hlasů vyslovil pro svou budoucnost v rámci Ruské federace. Při hlasování, které Ukrajina ani velká část mezinárodního společenství neuznávají, podle sčítacích komisařů připojení k Rusku podpořilo 96,8 procenta hlasujících.

V Sevastopolu, který hlasoval odděleně, připojení k Ruské federace a tedy odtržení od Ukrajiny podpořilo 95,6 procenta lidí, kteří přišli k volebním urnám. Hlasovacího práva využilo 89,5 procenta obyvatel města. Stejně jako na celém poloostrově, ani v Sevastopolu nebyla údajně zaregistrována jediná stížnost na průběh hlasování. Hlasovat přišlo podle městské volební komise 274 101 lidí, z nichž přes 260 000 podpořilo spojení s Ruskem.

Obyvatelé Krymu oslavují výsledek referenda o připojení k Rusku:

V reakci na referendum sevastopolská radnice jednomyslně schválila rezoluci o připojení k Rusku. Sevastopolská proruská radnice zároveň zmocnila starostu Alexeje Čalého, aby zahájil s Ruskem jednání o budoucím statusu Sevastopolu. Město, kde sídlí ruská i ukrajinská černomořská flotila, formálně není součástí krymské autonomie a bylo dosud řízeno přímo z Kyjeva. Do Ruska chce vstoupit jako samostatný subjekt.

Podle konečných výsledků se na ostatním Krymu vyslovilo pro spojení s Ruskem 1 233 002 hlasujících, uvedl šéf krymské volební komise Michail Malyšev. K volebním urnám se podle něj dostavilo 83,1 procenta obyvatel Krymu, kteří mají volební právo. Pro druhou alternativu, tedy zachování autonomního statusu v rámci Ukrajiny s právem pozdějšího připojení k Rusku, se vyslovilo 31 997 lidí, což je 2,5 procenta hlasujících. Zbytek hlasů byl neplatný.

"Vracíme se!"

Krymská města byla podle ruských médií celou noc na nohou, v ulicích manifestovaly davy v povznesené náladě a oslavovaly vidinu návratu do lůna Ruska. Na náměstích vlály ruské, krymské a sovětské vlajky, auta vyzdobená ruskou trikolorou se zapnutými klaksony projížděla ulicemi a lidé hlasitě skandovali "Vracíme se!".

Obyvatelé Krymu oslavují výsledky nedělního referenda.

Kyjev mobilizuje

Ukrajinský parlament dnes schválil dekret úřadujícího prezidenta Oleksandra Turčynova o částečné mobilizaci. Během příštích 45 dnů má být podle dekretu aktivováno 40 000 záložníků, polovina z nich doplní jednotky Národní gardy.

Na 20 000 mužů má být zařazeno do jednotek pravidelné armády, dalších 20 000 doplní jednotky Národní gardy. Tyto složky nové ukrajinské vedení zřídilo pro posílení veřejného pořádku a zajištění bezpečnosti vládních a správních objektů a ukrajinských jaderných zařízení, oznámil novinářůmšéf ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany Andrij Parubij.

Ukraine's parliament has voted for partial mobilization in the wake of Russia's invasion pic.twitter.com/nTqGLtqN24

— Maxim Eristavi (@MaximEristavi) March 17, 2014

Mobilizace má být provedena na celém území Ukrajiny, tedy včetně Krymu okupovaného ruskými vojáky, který dnes jednostranně vyhlásil nezávislost a požádal o přijetí do Ruské federace. Na krymském poloostrově se má podle dekretu mobilizace týkat občanů, kteří dobrovolně projeví vůli sloužit v ukrajinských ozbrojených silách.

Podle Parubije je pětačtyřicetidenní lhůta pro provedení částečné mobilizace jen formální; doplnění záloh bude provedeno "v maximálně krátké době".

Úřadující prezident Oleksandr Turčynov popsal podle BBC krymské referendum jako "obrovskou frašku", která "nebude nikdy uznána ani Ukrajinou, ani civilizovaným světem".