„V Havaně se jen vyměnil jeden diktátor za druhého,“ popsala Payáová v rozhovoru pro dubnový nástup Miguela Díaze-Canela do čela Kuby. „Nový prezident nebyl zvolen lidem, ale dosazen (Raúlem) Castrem,“ dodala k výměně, která formálně znamenala konec půlstoleté vlády bratří Castrů na Kubě. Podle Payové ale Raúl Castro vládne zemi dál. „Ve svém prvním projevu Díaz-Canel řekl, že důležitá rozhodnutí bude dělat Raúl Castro,“ vzpomněla kubánská disidentka.
Payáová, která se dnešní konference v Praze účastnila jako finalistka letošní Ceny Václava Havla, připomněla, že vládnoucí úlohu na Kubě má komunistická strana. A v jejím čele je stále Castro. Vůdčí úloha této strany zůstane zakotvena i v nové ústavě, kterou mají v únoru Kubánci schvalovat v refendu. Jeho věrohodnost ale Payáová zpochybnila.
Nová ústava nezaručí pluralitní demokratický režim, míní Payáová
„Účastníme se jen divadelního představení, ve kterém se režim snaží mezinárodnímu společenství prodat zdání, že nová ústava vzešla z vůle lidu,“ uvedla kubánská disidentka. Pro referendum ale podle ní není stanovena minimální účast, není plánována přítomnost mezinárodních pozorovatelů, ani není před plebiscitem povolena kampaň, podobně jako před všemi volbami na Kubě.
Nová ústava podle Payáové opět nezaručí pluralitní demokratický systém, v němž by byly svobodné volby. Právě za ně tato devětadvacetiletá aktivistka už několik let bojuje s iniciativou Cuba Decide (Kuba rozhoduje). V případě nové ústavy upozornila mimo jiné na článek číslo tři, v němž se uvádí, že „socialismus a sociálně revoluční politický systém je nezrušitelný“.
Kubánská disidenta rovněž připomněla velká očekávání, která mělo zejména mezinárodní společenství v roce 2015, když USA a Kuba po více než půlstoletí znovu navázaly diplomatické vztahy. „Kuba má novou fasádu, uvnitř se ale nic nezměnilo,“ popsala poslední tři roky kubánská aktivistka.
Payáová dodala, že i přes přitvrzení v rétorice ze strany nového amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Havaně zůstává v platnosti většina změn v diplomatických a ekonomických vztazích, které nastartoval bývalý prezident USA Barack Obama. „Jen se trochu snížil počet personálu na americké ambasádě, což souviselo i s akustickými útoky,“ připomněla kauzu akustických incidentů, po nichž si loni a předloni někteří američtí a kanadští diplomaté v Havaně stěžovali na zdravotní potíže.
