„Situace je mimořádně obtížná a vyžaduje, abychom byli připraveni čelit vážným hrozbám, mezi nimiž je i vojenská agrese. Nechceme ji, je ale naší povinností být připraveni ji odvrátit a, pokud by byla nevyhnutelná, zvítězit,“ řekl prezident v centru metropole Havany před několika tisíci lidmi, kteří přišli oslavit neúspěch pokusu o invazi z roku 1961.
„Vytvořili lživý a velmi cynický příběh o Kubě jako o státu v úpadku. Ona ale není v úpadku, je v obležení,“ dodal Díaz-Canel.
Mezi 15. a 19. dubnem 1961 se 1 400 kubánských emigrantů, vyzbrojených, vycvičených a financovaných americkou Ústřední zpravodajskou službou (CIA), vylodilo v Zátoce sviní na západě ostrova a pokusilo se svrhnout režim diktátora Fidela Castra (1926–2016).
Operace začala po kubánské agrární reformě a rozsáhlém znárodňování pozemků a amerických podniků, bez slibované letecké podpory USA však skončila naprostým debaklem a ještě více vyhrotila vztahy mezi Washingtonem a Havanou.
„Myslím si, že je rozdíl mezi rokem 1961 a dneškem, co je ale stejné, je to, že lid je připraven bránit svou suverenitu, ať to stojí cokoli,“ řekla dvaaosmdesátiletá María Regueiroová, která se shromáždění účastnila.
Tvrdý postup vůči Kubě prosazuje Trump i představitelé jeho administrativy, podle kterých ostrov potřebuje výraznou změnu. Spojené státy vůči Kubě uplatňují už desítky let blokádu a začátkem ledna také unesly venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a jeho ženu, které viní z narkoterorismu. Trump poté zakázal dodávky ropy z Venezuely na Kubu a pohrozil sankcemi zemím, které by ropu na karibský ostrov dodávaly.
Washington embargo uvolnil koncem února, kdy povolil prodej paliva tamním podnikatelům s podmínkou, že z něj nebudou profitovat státní instituce. Trump rovněž na konci března povolil z humanitárních důvodů připlutí prvního ropného tankeru, ruského plavidla Anatoly Kolodkin.
Havana tentýž měsíc potvrdila, že s Washingtonem vede rozhovory s cílem řešit vzájemné spory, k aktuálnímu stavu jednání se však podle agentury AFP vyjadřuje velmi zdrženlivě.
