Kuba přišla o dva nejvýznamnější dodavatele ropy, Venezuelu a Mexiko. Na začátku ledna to bylo po únosu venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a na konci ledna po vyhlášení možnosti zavést cla na zboží ze zemí, které ropu Kubě poskytují. To od dodávek odradilo Mexiko, které podle prezidentky Claudie Sheinbaumové stále jedná s USA o povolení.
„Kubánští představitelé nedávno vedli rozhovory se zástupci vlády Spojených států,“ uvedl kubánský prezident na tiskové konferenci, kterou vysílala státní televize. Cílem rozhovorů podle něj bylo „označit problémy v bilaterálních vztazích, které potřebují řešení“.
Rozhovory měly za cíl „určit vůli obou stran stanovit konkrétní opatření ve prospěch lidí v obou zemích“. Kuba podle něj chce řešit „rozdíly ve vzájemných vztazích (s USA) dialogem“.
O tom, že se konají jednání s kubánskými představiteli, mluvil na konci února americký prezident Trump. Vyústěním rozhovorů by podle Trumpa mohlo být „mírové převzetí Kuby“ ze strany Spojených států.
Kubánský prezident zopakoval dlouhodobý postoj Havany, že je ochotná jednat se Spojenými státy jen v případě, že protistrana bude ctít suverenitu Kuby. Dodal, že jednání musí respektovat politické zřízení obou zemí.
Na Kubě vládne komunistická strana. Za suverénní krok, ke kterému vládu nikdo ze zahraničí nedonutil, prezident označil i čtvrteční rozhodnutí propustit na 50 vězňů. Toho bylo podle médií dosaženo díky snaze vatikánské diplomacie.
„Jsou to tři měsíce, co nedostáváme nové palivo,“ uvedl Díaz-Canel. Podle něj to způsobuje problémy například elektrické síti. „V systému to vyvolává velkou nestabilitu,“ uvedl s tím, že Kuba se snaží posílit své domácí zdroje. „Dopad je strašný,“ řekl o energetické krizi, které čelí ostrov kvůli omezeným zásobám ropy a paliv.
V důsledku nedostatku ropy musela Kuba zavést řadu restriktivních opatření a výrazně omezila základní služby. Vedle toho ostrov čelí každodenním plánovaným i neplánovaným výpadkům dodávek elektrického proudu.
11. února 2026 |
