Tisíce kubánských lékařů už dlouhé roky zasahují tam, kde se zdravotní péče nejvíc nedostává. V rozvojových zemích světa zápolí s běžnými i exotickými chorobami, zraněními z válečných konfliktů nebo přírodních katastrof. Důvody ale nebyly vždycky jen nezištné. Bílé pláště byly od počátku zároveň politickým esem v rukávu kubánského režimu.
Naposledy se to ukázalo v Brazílii. Vláda v Havaně v polovině měsíce rozhodla o stáhnutí více než osmi tisíc kubánských lékařů ze země a ponechala tak napospas bez zdravotní péče miliony pacientů v odlehlých koutech Brazílie. První z nich začali zemi opouštět už minulý čtvrtek. Důvodem jsou ostrá slova budoucího brazilského prezidenta Jaira Bolsonara.
Pravicový populista si nikoliv náhodou vysloužil přezdívku „brazilský Trump“. Stejně jako newyorský realitní magnát totiž i on stihl hrubě pourážet kdekoho. Od svých rivalů přes domorodé obyvatele, homosexuály nebo ženy. A po říjnovém vítězství v prezidentských volbách si teď vzal na mušku i vládu v Havaně.
Socialistický režim si díky doktorům přijde na miliardy
Bolsonaro, který se ujme nejvyššího úřadu v lednu, se opřel do kubánských lékařů v souvislosti s jejich kvalifikací. Podle něj by prý bylo namístě ji ověřit. Kritizoval také, že jsou Havanou využíváni jako novodobí otroci.
Program Más Médicos (Více lékařů) před pěti lety zavedla v Brazílii tehdejší levicová vláda prezidentky Dilmy Rousseffové kvůli akutnímu nedostatku lékařů v zemi. Bezmála 20 tisíc kubánských doktorů od té doby v Brazílii ošetřilo více než 113 milionů pacientů. „Bílé pláště“ z Kuby působily hlavně v chudých a těžko dostupných oblastech jihoamerické země nebo zbídačených čtvrtích velkoměst, kde se brazilští lékaři zdráhají otevřít své ordinace.
Kubánští doktoři přitom nesmí vycestovat se svými rodinami az peněz, které brazilská vláda za jejich angažmá platí Havaně, vidí pouhý zlomek. Autoritářský režim na Kubě svým lidem vyplatí jen zhruba 30 procent z toho, co inkasuje za jejich služby.
Vedle příjmů z turismu a peněz, které domů posílají emigranti, jsou tak právě lékaři vysílaní za hranice mimořádně důležitým zdrojem příjmů pro socialistický režim. Oficiální vládní statistiky hovoří o tom, že v celkem 77 zemích světa působí na 37 tisíc kubánských doktorů. Podle odhadů britského think tanku Economist Intelligence Unit (EIU) se tak mezi roky 2011 až 2016 v tomto byznysu protočilo každoročně na 9,6 miliardy dolarů. Tři čtvrtiny těchto peněz přitom pocházejí pouze ze dvou zemí, kde kubánští doktoři působí: z Brazílie a Venezuely. Ta výměnou za služby 21 tisíc kubánských doktorů nabízí Havaně levnou ropu.
Brazilci už mají náhradu
Budoucí brazilský prezident se nechal slyšet, že program bude moci pokračovat jen tehdy, když kubánští doktoři dostanou platy v plné výši a budou je moci doprovázet jejich nejbližší. Vláda v Havaně to odmítla s tím, že se jedná o naprosto nepřijatelné podmínky, a rozhodla se své lékaře ze země demonstrativně stáhnout.
Zpráva o jejich odchodu vyvolala v Brazílii zděšení a obavy z kolapsu veřejného zdravotnictví. Budoucí hlava země totiž v záloze neměla žádné řešení. Černé scénáře se ale poměrně rychle podařilo vládě zažehnat. Ministerstvo zdravotnictví už po pár dnech ohlásilo, že se jí podařilo z 97 procent obsadit uvolněná místa po kubánských lékařích v 2800 obcích. Zdá se tak, že jestli někoho bude jejich stažení bolet, bude to v první řadě Havana.
