Španělsko již disidentovi možný azyl ve své zemi jednou nabídla. Bylo to na počátku března, ale stejně jako nyní, i tehdy nabídku odmítl. Avšak požádal španělské diplomaty, aby ji místo něho učinili 26 nemocným vězňům, jejichž propuštění sám svou hladovkou požaduje, uvedla jeho mluvčí Licet Zamorová.
Fariňas hladovku zahájil krátce po smrti disidenta Orlanda Zapaty, jenž zemřel právě na následky protestní hladovky, kterou držel. Bylo to vůbec první takové úmrtí na Kubě od začátku 70. let. Místní úřady nad ním tehdy vyslovily politování, ale Zapatu, Fariňase a další své odpůrce i nadále označují za agenty Spojených států, eventuálně za porušovatele běžných zákonů. Nikdo prý na Kubě není vězněn z politických důvodů.
Osmačtyřicetiletý disident je hospitalizován od 11. března v nemocnici ve městě Santa Clara, kde je uměle vyživován. Jeho matka v neděli prohlásila, že jeho umělá výživa byla krátce přerušena a nyní se mu daří velmi špatně. Podle ní by mohl každou chvíli dostat septický šok, neboť má infekci způsobenou zlatým stafylokokem.
Není to první dobrovolné hladovění Guillerma Fariňase. Celkem proslul již 23 hladovkami za různé změny na Kubě. Nejdelší z nich trvala celých 18 měsíců.
