Šéf unijních summitů uvedl, že vedl konzultace s členskými státy ohledně nejnovějšího napětí kolem Grónska, které potvrdily, že v EU panuje jednota, pokud jde o dodržování zásad mezinárodního práva, územní celistvost a národní suverenitu. Dále podle něj panuje jednota, pokud jde o solidaritu s Dánskem a Grónskem a jejich podporu.
Státy sedmadvacítky se rovněž shodují na „společném transatlantickém zájmu, pokud jde o mír a bezpečnost v Arktidě, zejména prostřednictvím NATO“. Nová cla, kterými Trump hrozí šesti unijním zemím, pokud nezíská Grónsko, by podle států EU „narušila transatlantické vztahy a jsou neslučitelná s obchodní dohodou mezi EU a USA“. EU je připravena „se bránit proti jakékoli formě nátlaku,“ uvedl rovněž Costa s tím, že zároveň je připravena „pokračovat v konstruktivní spolupráci s USA ve všech otázkách společného zájmu“.
„Vzhledem k významu nedávného vývoje a za účelem další koordinace jsem se rozhodl svolat v nejbližších dnech mimořádné zasedání Evropské rady,“ uzavřel předseda Evropské rady.
Trump v sobotu oznámil, že od 1. února zvyšuje dovozní cla pro osm států a že tato cla budou platit, dokud Spojené státy neuzavřou dohodu o koupi Grónska od Dánska.
Dodatečná desetiprocentní dovozní cla se mají vztahovat na veškeré zboží dovážené do USA ze zemí, které se postavily proti Trumpovu přání tento arktický ostrov získat - tedy z Dánska, Švédska, Francie, Německa, Nizozemska a z Finska, které jsou členy EU, a také na Británii a Norsko. Unie z hlediska obchodu funguje jako jednotná ekonomická zóna. Není tak zatím zcela jasné, zda tato případná americká cla budou mít dopad na celý blok.
Aktuálně platí od léta pro většinu exportu z EU do USA patnáctiprocentní clo. Trump pohrozil, že pokud dohoda o Grónsku nebude uzavřena do 1. června, zvýší se od tohoto data dodatečná cla pro uvedených osm zemí z deseti na 25 procent.
