„Doufáme, že země NATO jsou připraveny vyslat své lodě do Azovského moře, aby zde pomohly Ukrajině zajistit bezpečnost,“ řekl Porošenko německému listu Bild. Ruský prezident Vladimir Putin podle něj „nechce nic menšího než okupovat Azovské moře“ a „jediná řeč, kterou pochopí, je jednota západního světa“. Podle ukrajinského prezidenta je záhodno se ptát, „co dále udělá Putin, pokud ho nezastavíme“.
Ministr Omeljan obvinil Rusko z blokády azovských přístavů Ukrajiny, což podle něj svědčí o cílevědomé snaze vyostřit napětí v Azovském moři a destabilizovat situaci v celém regionu.
Incident v Černém moři byl ukrajinskou provokací, řekl Putin. Chce mluvit s Trumpem |
„Zablokováno je 35 lodí. Plout se smí pouze do ruských přístavů v Azovském moři. Rusko tedy zablokovalo ukrajinské přístavy v Azovském moři,“ napsal na Facebooku Omeljan.
Na povolení vplout do Azovského moře podle ministra čeká 18 lodí, z nichž čtyři mají namířeno do Berdjanska a 14 do Mariupolu. Z Azovského do Černého moře nemohou proplout tři lodě z Berdjanska a šest z Mariupolu. Dalších osm lodí kotví v přístavech. Blokáda ukrajinských přístavů má podle Omeljana vytěsnit Ukrajinu z vod, které jí podle mezinárodního práva náleží.
‚Budeme žádat o uzavření úžiny Bospor v Turecku‘
Ukrajina navíc hodlá požádat Turecko, aby uzavřelo Bospor ruským vojenským lodím, uvedl ve čtvrtek velitel ukrajinského námořnictva. „Jsem přesvědčen, že světové společenství přece jen přijme rozhodnutí a uzná, že došlo k agresi proti ukrajinskému státu,“ uvedl admirál Ihor Vorončenko na kyjevské konferenci o námořní bezpečnosti.
„V této souvislosti a v souvislosti s ustanoveními úmluvy z Montreux se budeme snažit žádat o uzavření úžiny Bospor v Turecku, aby Rusové okusili, jak porušují normy mezinárodního práva,“ zdůraznil. Konvence z Montreux z roku 1936 reguluje režim plavby v Bosporské úžině spojující Černé a Středozemní moře.
Ukrajině hrozí skutečná válka, varoval Porošenko. Rusko posiluje protivzdušnou obranu Krymu |
Turecko se snaží v rusko-ukrajinském sporu vystupovat jako prostředník. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ve čtvrtek uvedl, že v telefonických rozhovorech se svým ruským a ukrajinským protějškem Vladimirem Putinem a Petrem Porošenkem jednal o možnosti tureckého zprostředkování ve sporu mezi oběma státy v Azovském moři. O situaci hodlá jednat také na summitu G20 v Argentině, kterého se zúčastní Putin a americký prezident Donald Trump.
Napětí mezi Ukrajinou a Ruskem stoupá od nedělního incidentu u Kerčského průlivu, kde ruští pohraničníci ostřelovali a zadrželi tři lodě ukrajinského vojenského námořnictva i s jejich posádkami. Při tomto prvním ozbrojeném střetu Rusové zranili tři Ukrajince.
Problematický Kerčský průliv
Jablkem sváru je Kerčský průliv mezi Azovským a Černým mořem, přes který Rusové postavilo most na poloostrov Krym, anektovaný Moskvou v březnu 2014. Anexi Ukrajina a většina zemí světa neuznává. Ukrajina v této oblasti trvá na svobodné plavbě, zatímco Rusko tvrdí, že jde o jeho výsostné vody, kterými se smí plout jen s ruským povolením.
Rusko zajalo tři ukrajinské lodě. Provokovaly, tvrdí Kreml. Porošenko vyhlásil válečný stav |
Víkendový incident Moskva považuje za provokaci zorganizovanou Kyjevem ve snaze má oživit Porošenkovy šance v prezidentských volbách, vyhlášených na konec března. Rusko hodlá zajaté ukrajinské námořníky soudit za nezákonné překročení ruských hranic.
Arbitrážní soud, který posuzuje spor mezi oběma státy o porušení úmluvy OSN o mořském právu v Černém a Azovském moři a Kerčském průlivu, ukrajinské ministerstvo zahraničí informovalo „o počínání Ruska, které spor značně zhoršilo“, uvedla ve čtvrtek agentura Interfax-Ukrajina. Kyjev si stěžuje na diskriminaci ukrajinských a cizích lodí při plavbě do ukrajinských přístavů.
