„Kypr by podal přihlášku do NATO hned zítra, kdyby to bylo možné. V současnosti se to však stát nemůže, protože k tomu nejsou politické podmínky, vezmeme-li v úvahu dobře známou pozici Turecka,“ řekl pro řeckou televizi Skai TV prezident řecké části ostrova Christodúlídés.
Kyperské území už se stalo terčem několika útoků, přičemž většina střel a dronů vyletěla z Libanonu. Všechny útoky navíc dosud cílily na tamní britskou základnu, ovšem „hrozbu balistických střel není možné vyloučit,“ dodal prezident. Vláda nyní proto na vojenské, operativní a administrativní úrovni dělá všechny kroky potřebné pro vstup do Aliance, „abychom byli připravení, až to politické podmínky dovolí“.
Členové Aliance o vstupu další země rozhodují jednomyslně, což je také hlavní překážkou kyperských Řeků na cestě do NATO. Turecko, které je členem už sedmdesát čtyři let, totiž s jejich vstupem nesouhlasí. A to už od rozdělení Kypru v roce 1974. Zatímco tehdy ustanovenou Severokyperskou tureckou republiku nikdo kromě Ankary neuznává, řecká Kyperská republika světové uznání má – tedy kromě toho tureckého.
Dokud se tak nevyřeší kyperská otázka, Turecko v čele s prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem odmítá o vstupu Kypru do NATO jednat či vůbec s touto zemí spolupracovat.
Kypr zůstává rozdělený od roku 1974.
Mapy poskytuje OpenStreetMap pod Open Data Commons Open Database License
Posledními členy Aliance se v letech 2023 a 2024 stalo Finsko a Švédsko. I v jejich případě se Turci zpočátku stavěli na odpor, přičemž výrazně déle u Švédů, kteří se původně chtěli připojit spolu s Finy. Zatímco skandinávské státy se pro odstup od neutrality rozhodly kvůli hrozbám z Ruska, pro Kypřany je vzhledem k jejich poloze palčivější dění na Blízkém východě.
Christodúlídés dále řekl, že je přijaté rozhodnutí nasadit na obranu země stíhačky F-16 a dvě fregaty „jedním z nejdůležitějších momentů v historii Kyperské republiky“. Kyperská vláda je rovněž v kontaktu s řeckou vládou, jakož i s vládami Francie, Itálie, Španělska či Německa, které ostrovu slíbily pomoc.
Hlavu státu ovšem „rozladila“ počáteční prohlášení Velké Británie, v nichž prý bagatelizovala možnost, že by se i její základny mohly stát terčem útoku. „Ano, bylo to rozladění. Nechci to nijak skrývat,“ poznamenal Christodúlídés. V souvislosti s útoky Spojených států a Izraele na Írán se nyní Kypr navíc obává i dalších hrozeb. „Riziko teroristického útoku je vysoké,“ potvrdil vysoce postavený člen vlády s tím, že by teror mohl přijít právě od Íránců žijících v turecké části ostrova.
|
