Když kolumbijská jedenáctka vyběhla v úterý vpodvečer místního času na trávník Areny Pantanal k zápasu s Japonskem, ochozy fotbalového stadionu v brazilské Cuiabě jakoby vybuchly žlutou barvou. Stejnou, jaká zdobí dresy kolumbijského národního týmu.
Své hráče přijely do Brazílie, která hostí nynější fotbalový šampionát, podpořit tisíce kolumbijských fanoušků. Podle oficiálních údajů FIFA si ve španělsky mluvící jihoamerické zemi koupilo lístek šedesát tisíc lidí, tedy zhruba stejný počet fanoušků jako v Německu. A celkem se v Latinské Americe - vyjma Brazílie - prodalo přes dvě stě tisíc vstupenek.
Chudina už nepřevládá
Jistě, dalo by se říct, že jihoameričtí fanoušci mají do Brazílie relativně blízko, ostatně Kolumbie s někdejší portugalskou kolonií přímo sousedí. A také, že „latinos“ ve světě tradičně patří k nejvěrnějším fanouškům kopané.
Jenže ještě před deseti až patnácti lety by výprava na šampionát byla pro naprostou většinu obyvatel chudého jihoamerického regionu nesplnitelnou představou. Fotbalové nadšení si na stadionech v zahraničí užívala většinou jen politická a společenská elita. V poslední dekádě však jihoamerický region zažil nebývalý rozkvět, díky jemuž posílila - či se v některých zemích vytvořila - střední třída. Meziamerická rozvojová banka (IADB) se sídlem ve Washingtonu podle amerického listu International New York Times uvedla, že za posledních deset let střední třída v jihoamerických zemích vzrostla o 60,3 procent.
Jeden z fanoušků Kolumbie.
A před třemi lety Světová banka oznámila, že toho roku poprvé počet Jihoameričanů ze střední třídy přesáhl množství svých krajanů v nouzi. „Latinská Amerika přestává být regionem, kde převládá chudina,“ citoval International New York Times Marcose Roblese, analytika IADB.
Určit, kdo již spadá do střední třídy, je v rozhlehlém regionu složité. V některých zemích k tomu stačí vydělávat v přepočtu okolo dvou set korun denně. Všeobecně ale lze vysledovat, že roste počet vzdělanějších a sebevědomějších vrstev, kteří si mohou a chtějí dovolit víc. Třeba dříve nemyslitelnou cestu na šampionát, což naznačují i čísla FIFA.
Z deseti zemí, v nichž se prodalo nejvíce vstupenek na brazilské mistrovství, čtyři patří do latinskoamerického regionu. Kromě zmíněné Kolumbie a Brazílie se do skupiny zařadila Argentina (50 tisíc lístků) a Chile s Mexikem (po 30 tisících). Celou desítku doplňují USA (200 tisíc), výše jmenované Německo, Británie (51 tisíc), Austrálie (40 tisíc) a Francie (35 tisíc). A nutno dodat, že mnozí fanoušci odcestovali do Brazílie, aniž by si pořídili drahé lístky. Někteří doufají, že se jim podaří protlačit se na zápasy zadarmo, jiným stačí užívat si fotbalovou atmosféru za branami dvanácti stadionů rozesetých po Brazílii. I to by ale dříve bylo nemožné.
Plazmová televize ve splaškách
Latinská Amerika ale v uplynulé dekádě zažila ekonomický boom, hlavně díky vysokým cenám za suroviny, které region nabízí. Některým zemím se dařilo lépe (Brazílii, Chile, Peru nebo Mexiku), jiným méně (Guatemale či Hondurasu). V průměru však v oblasti vzrostly příjmy na hlavu mezi lety 2003 až 2012 o více než pět procent.
Na druhou stranu v poslední době hospodářský růst zpomaluje, ceny za komodity ve světě poklesly. A v regionu pořád žije zhruba 80 milionů lidí za hranicí extrémní chudoby – více než polovina z nich přežívá v Brazílii a Mexiku.
Někteří odborníci také varují před zaměňováním lepších životních podmínek za snazší dostupnost zboží. „Mnohé rodiny si nyní mohou dovolit plazmovou televizi, ale pořád bydlí v domech bez kanalizace,“ uvedla Lena Lavinasová, ekonomka z univerzity v Riu de Janeiru. „Neměli bychom zaměňovat formování nové společnosti masového konzumu s růstem střední třídy,“ varovala expertka.
