Americký prezident Donald Trump tvrdí, že plnou kontrolu Spojených států nad Grónskem, které je dánským autonomním územím, chce z důvodů národní bezpečnosti. Šéf Bílého domu by chtěl raději ostrov koupit, spojence v NATO ale šokoval, když odmítl vyloučit použití vojenské síly. Grónsko i Dánsko prodej a předání ostrova bohatého na nerostné suroviny odmítají.
Trump v sobotu oznámil cla na dovoz od evropských spojenců, kteří se staví proti možnému převzetí ostrova Washingtonem. Platit mají, dokud USA neuzavřou s Dánskem dohodu o koupi Grónska.
Lavrov prohlásil, že Grónsko není „přirozenou součástí“ Dánska a že problém bývalých koloniálních území se stává naléhavějším.
Arktický ostrov býval do 50. let 20. století dánskou kolonií a v roce 1979 získal částečnou autonomii, když vznikl jeho parlament. Kodaň má stále pod kontrolou zahraniční záležitosti, obranu či měnovou politiku Grónska. V roce 2009 získalo Grónsko možnost vyhlásit plnou nezávislost na základě referenda. Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen nedávno prohlásil, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko.
Šéf ruské diplomacie také tvrdil, že Rusko se situací kolem Grónska nemá nic společného. „Určitě ji sledujeme. Je to vážná geopolitická situace. A na základě výsledku tohoto problému vyvodíme závěry,“ uvedl Lavrov, který dále řekl, že Moskva nemá v plánu se Grónska zmocnit. Trump tvrdí, že v Arktidě roste vojenská přítomnost Ruska a Číny. A že pokud ostrov nezískají USA, bude se o to podle šéfa Bílého domu pokoušet Rusko a Čína.
„Krym není pro bezpečnost Ruské federace o nic méně důležitý než Grónsko pro Spojené státy,“ řekl Lavrov. Rusko anektovalo ukrajinský Krym v roce 2014 po svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče prozápadními demonstranty v Kyjevě, Moskva tehdy podpořila povstání separatistů v Donbasu na východě Ukrajiny a v únoru 2022 zahájila rozsáhlou vojenskou invazi do sousední země, která trvá dodnes.
