Podle deníku není jasné, co se za letu přihodilo - zda jej čínští představitelé odmítli přijmout či zda svého ministra povolal zpět do Moskvy prezident Vladimir Putin.
Čína se v ukrajinské krizi vykreslovala jako neutrální aktér a odmítla odsoudit Rusko za invazi do země, zároveň ale ruskou agresi na Ukrajině aktivně nepodpořila.
Moskva podle informací amerických zpravodajských služeb, na které se odkazují americká média, v uplynulých dnech požádala Peking o finanční i vojenskou pomoc. Čínští představitelé to označili za dezinformace.
Ruský prezident Vladimir Putin a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching deklarovali minulý měsíc v Pekingu rozsáhlé strategické partnerství zaměřené na boj proti vlivu Spojených států. Uvedli, že jejich země nebudou mít „žádné ‚zakázané‘ oblasti spolupráce“.
V posledních dnech se ale objevují náznaky, že čínská náklonnost Rusku není tak žhavá. Svědčí o tom vyjádření dvou jejích velvyslanců. Ten ve Washingtonu si stěžoval, že Peking vůbec netušil, jak rozsáhlou operaci Rusko chystá. Ten v Kyjevě, kteří se přesunul z bezpečnostních důvodů do Lvova, zase ubezpečil, že Ukrajině bude Čína pomáhat. Hlavně ekonomicky.
Na Twitteru se objevily údaje z flightradar24.com, podle kterého mířilo na východ vícero letadel vládní letky. Živě se spekuluje, co by to mohlo znamenat.
What's going on here?
-RuAF Tupolev Tu-204-300 RSD3
-RuAF Sukhoi Superjet 100-95B RSD71
-RuAF A319-115CJ RSD72
-RuAF An-148-100E RSD73
-RuAF Ilyushin Il-96-300PU RSD74
-RuAF Tupolev Tu-214PU RSD78
-RuAF Tupolev Tu-214SR RSD79
-RuAF SuperJet 100-95B RSD80 https://t.co/FcmbtpbyNZ
