Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvMinistr zahraničí Sergej Lavrov předtím uvedl, že Rusko trvá na neutralitě Ukrajiny a odmítá důraz Západu na obnovu její územní celistvosti. Podle něj bude brzy oznámeno další kolo přímých jednání mezi Moskvou a Kyjevem.
Ruská a ukrajinská delegace se poprvé po třech letech setkaly v polovině května v tureckém Istanbulu. Další kolo jednání dosud nebylo stanoveno. Americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se rozhovory snaží zprostředkovávat, navrhl, aby se rusko-ukrajinské rozhovory o příměří vedly ve Vatikánu. Lavrov to již dříve označil za nereálné.
Splnění požadavku, aby Ukrajina neměla jaderné zbraně a vyhlásila neutralitu, musí být podle Lavrova obsaženo v jakémkoliv řešení konfliktu. Zopakoval, že pro takovéto řešení musí být nejprve odstraněny jeho základní příčiny.
Moskva za základní příčiny války, kterou z rozhodnutí prezidenta Vladimira Putina vede proti Ukrajině čtvrtým rokem, nyní označuje například záměr Kyjeva vstoupit do NATO a prozápadní revoluci v roce 2014, která vedla ke svržení proruského režimu na Ukrajině.
„Považujeme za naprosto nepřijatelné, aby Západ, stejně jako šéfové sekretariátu OSN a dalších mezinárodních struktur, kladli důraz na princip územní celistvosti a přitom zcela ignorovali ustanovení o právu národů na sebeurčení,“ řekl.
Rusko za jeden z důvodů své vojenské agrese vůči Ukrajině označuje diskriminaci, kterou podle něj po roce 2014 uplatňuje vláda v Kyjevě vůči ruskojazyčnému obyvatelstvu. Lavrov k tomu uvedl, že požadavek na zrušení diskriminačních zákonů bude součástí dalšího kola přímých rozhovorů.
Kyjev ujišťuje o připravenosti k úplnému a bezpodmínečnému příměří a také k přímým rozhovorům v jakémkoli formátu, který povede k výsledku. Moskva podle dostupných informací klade pro klid zbraní mimo jiné pro Kyjev nepřijatelnou podmínku, že Ukrajina stáhne své vojáky ze všech regionů, na které si činí nárok Moskva.
