„Mezi staršími lidmi bude mnohem nižší volební účast, než je běžné,“ varoval pro deník Le Monde Alain Vasselle, starosta města Oise, které jako jedno z prvních zasáhla epidemie koronaviru. Kvůli virové nákaze se Francie připravuje úplně jinak než obvykle. Zrušeny byly stovky voličských setkání a přípravy v některých městech dosahují absurdních rozměrů – například starosta Montpellier objednal na 320 tisíc propisek, aby se každý volič mohl podepsat vlastní tužkou.
Macron protlačil kontroverzní reformu důchodů. Poslanci o ní ani nemohli hlasovat |
Přestože ve Francii komunální volby rozhodují především lokální témata, šéfka Národního sdružení Marine Le Penová se opět snaží do veřejného prostoru dostat jedno, které přesahuje hranice – migraci.
„Marseille musí být francouzská a především marseillská,“ pronesla k nacpanému sálu v Marseille Le Penová. Ikona krajní pravice a europoslankyně poslední měsíce obráží všechna města, ve kterých by kandidáti Národního sdružení mohli mít úspěch a její strana v průzkumech posiluje.
„Spojení mezi strachem, který máte, a masivní migrací není překvapivé,“ sdělila sálu Le Penová s tím, že pouze její lidé mohou Francii spasit před migrační vlnou.
Le Penové pomohl Erdogan
Její rétorice v posledních dnech značně pomohl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Když už se zdálo, že migrační vlna z Afriky konečně utichla, šéf turecké vlády na konci února oznámil, že jeho země již nebude bránit migrantům ve vstupu do EU.
Doposud byla Ankara vázána dohodou z roku 2016, v rámci níž zadržovala příval běženců ze Sýrie výměnou za miliardy eur. Po Erdoganově prohlášení se na řeckých hranicích objevily tisíce uprchlíků usilujících o vstup do země.
Těsně před francouzskými komunálními volbami, tak Le Penová dostala vítr do plachet. Během víkendu v řadě médií prohlašovala, že Evropská unie by měla tureckému prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi „pohrozit sankcemi“. Zároveň vyzývala Emmanuela Macrona, aby „obnovil hranice“ a pomohl řecké vládě zastavit příval migrantů z Turecka.
Situace kolem nové migrační krize se měla změnit v pondělí. Turecký prezident se v Bruselu sešel s šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, aby problém řešili, ale nakonec z jednání odešel bez komentáře pro média a nezdá se, že by došlo k jakémukoli průlomu.
Musíme se bránit i bez EK
„Nemůžeme se chovat, jako bychom se naprosto vzdávali Turkům,“ uvedla na to konto Le Penová pro RTL. „Jestli je Evropská komise neschopná ochránit evropské země, pak se musejí členské země chránit samy,“ uvedla Le Penová prakticky ve shodě s Macronem, který dlouhodobě požaduje po unijních lídrech vytvoření evropské armády.
Muslimští hodnostáři ve Francii ustupují islamistům. Macron chce omezit zahraniční imámy |
Šéf Elysejského paláce má ale na rozdíl od aktivní Le Penové pro komunální volby jinou taktiku. Po většinu času se snaží stát stranou a navenek budí dojem, že ho nadcházející volební klání nechává klidným.
„Přešel k jiným záležitostem, komunální volby již pro něj nejsou téma,“ uvedl pro deník Le Parisien zdroj blízký Macronově straně Republika v pohybu (LREM). „Navíc je realista. Viděl poslední průzkumy a stejně jako všem ostatním je mu jasné, že je to pro nás mrtvé.“
Sondáže z devatenácti velkých francouzských měst totiž naznačují, že kandidáti LREM na starostu mají šanci na zisk místa jen ve Štrasburku a Lyonu. Podporu Macronovy strany pak má i kandidát Republikánské strany v Toulouse. Jinak řečeno, pro prezidenta budou volby pravděpodobně fiaskem, a on se tedy snaží držet od kandidátů co nejdále, aby neúspěch nebyl spojován s ním.
Podle společnosti Kantar se navíc mění i celospolečenská nálada. Zatímco ještě během prezidentských voleb v roce 2017 byla většina Francie přesvědčená, že by se Marine Le Penová a její strana nikdy nemohla dostat k vládě, dnes si 56 procent obyvatel myslí pravý opak.
