Všechno ale dopadlo trochu jinak. Minimálně pro současnou hlavu státu Emmanuela Macrona a předsedkyni pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penovou. Pro ně skončily neúspěchem: jejich kandidáti zůstali daleko za původními očekáváními.
  |
O to víc se mohou z úspěchu těšit konzervativní Republikáni (LR). Ti byli v minulých letech už pravidelně odepisováni. Také proto, že byli považováni za zavedenou stranu, která navzdory novému názvu i nadále prosazovala tradiční politiku v duchu zakladatele Páté republiky, generála Charlese de Gaulla. Byli i ve strategicky nevýhodné pozici, jakoby mezi dvěma mlýnskými kameny. Při sebemenším posunu doprava nebo doleva riskovali buď ztrátu středových voličů směrem k Macronově hnutí (LREM), anebo těch vyhraněně pravicových směrem ke straně Le Penové.
Ani jeden region
Zdánlivě nezastavitelný postup pravicového Národního sdružení (RN) ve francouzských regionech se však po uplynulém víkendu zastavil. V rozhodujícím druhém kole nedokázalo vyhrát ani v jihofrancouzském Provence-Alpes-Cote d’Azur, kde byly jeho šance možná nejvyšší. Tam zvítězil dosavadní regionální prezident Renaud Muselier hájící barvy Republikánů.
Hnutí Macrona i Le Penové v místních volbách propadla, problémem je ale masivní neúčast voličů |
Uspěl i proto, že sjednocená levice nakonec svou kandidátku, v jejímž čele stál politik Zelených Jean-Laurent Félizia, stáhla. Tradiční široká „republikánská fronta“, která už řadu let snižuje šance Le Penové, opět uspěla.
Konzervativci si tak dokázali udržet kontrolu prakticky nad všemi regiony, kde už dosud vládli: V Alsasku, Normandii, v metropolitním regionu okolo Paříže, dále obhájili prvenství v Pays de Loire, regionu Auvergne-Rhone-Alpes a rovněž v Hauts-de-France. Jedině na zámořském ostrově Réunionu, kde dosud konzervativci vládli, povedou tamní vládu nově zástupce sjednocené levice. Podobně úspěšná byla i levice, která například udržela své pozice v Okcitánii, Bretani i jinde.
Odklon od euroskepticismu
Kromě toho ale patrně existuje ještě jeden důvod, proč zůstalo Národní sdružení za očekáváními: osobnost jeho předsedkyně. „Marine Le Penová zahájila už před lety strategii oddémonizování strany a byla s tím dost úspěšná. Program jejího RN dnes odpovídá standardním středo-pravým stranám. Tím přichází o skutečně protestní voliče, kteří nemají koho volit, protože jim rozdíl proti ostatním stranám připadá minimální,“ uvedl pro Lidovky.cz profesor politologie z Ústavu mezinárodních vztahů v Praze Petr Drulák.
Podle jeho názoru bylo dobře vidět, jak se vyvinul postoj strany k evropské integraci. Původní Národní fronta (FN), založená ještě Jean-Marie Le Penem, otcem současné předsedkyně, požadovala vystoupení Francie z Evropské unie.
Za vedení Le Penové ale přišel první posun: „Dlouhou dobu plnil roli ikonického protievropského tématu požadavek na vystoupení z eurozóny. Platilo to až do posledních prezidentských voleb, kdy to Le Penová přehodnotila a přestala o tom mluvit. Důvod je prozaický: běžní Francouzi se začali bát o úspory, odchod z eurozóny by mohl destabilizovat měnu, a tím snížit hodnotu jejich majetku,“ vysvětluje Drulák.
Kvůli tomu část nejvyšších funkcionářů stranu opustila, protože v tom viděli ústup od dlouhodobě zastávaných postojů.
To se podle politologova názoru nyní podepsalo i na výrazně nízké účasti voličů. Již první kolo, které se konalo předminulý víkend, bylo v tomto rekordní. „Regionální volby ukázaly Le Penové její limity,“ domnívá se.
Konzervativci mají šanci
A pak je tu ještě další aspekt. Le Penová si tím, že regionální volby označovala za „odrazový můstek“ pro příští souboj o hlavu státu a osobně se v nich výrazně angažovala, zkomplikovala situaci. Ačkoli teď vůbec nekandidovala, přesto bývá označována za hlavní poraženou.
Macron a Merkelová chtějí uspořádat summit EU s Putinem. Ostatní země ale váhají |
„Všichni pokládali za téměř jisté, že v příštích prezidentských volbách proti sobě stanou znovu Macron s Le Penovou. Teď to už tak být nemusí, středoví Republikáni cítí příležitost. Za předpokladu, že se sjednotí a nepostaví čtyři různé kandidáty, mají šanci dostat se do druhého kola,“ soudí politolog Drulák, jenž byl v letech 2017 až 2019 českým velvyslancem v Paříži.
Pokud by se podle Druláka dostal jejich kandidát do druhého kola, má velkou šanci uspět, ať už by stanul proti Macronovi, nebo proti Le Penové. „Jediné, co musejí udělat, je dohodnout se na společném kandidátovi,“ domnívá se politolog.
Konzervativci přitom mají z čeho vybírat, běžně padají tři až čtyři jména. Nedá se vyloučit, že úspěch při regionálních volbách podnítí i ambice dalších osobností.
Politolog Drulák vidí momentálně hlavně jednoho favorita, pokud jde o kandidáta Republikánů. „Už delší dobu se hovoří o Xavieru Betrandovi, regionálním prezidentovi Hauts-de-France se sídlem v Lille, který má i zkušenost z působením v celostátní vládě. O něm se rozhodně uvažuje a mohl by aspirovat na to, dostat se do druhého kola.“
