Mezi 20 pohřešovanými jsou tři Češi, napsala italská tisková agentura Agenzia Nazionale Stampa Associata (ANSA).
Kromě trojice Čechů záchranáři hledají také 11 Italů, tři Rumuny a po jednom člověku z Rakouska a z Francie. Obětí je zatím osm, přičemž jedna z nich je podle italských médií z Česka.
Podle šéfa Tridentské provincie Maurizia Fugattiho je obětí celkem sedm. Osmá oběť, o které hovořila média, je v kritickém stavu, ale stále žije, uvedla veřejnoprávní televize RAI.
Ministerstvo zahraničních věcí však nemá zatím potvrzeno, že by se mělo jednat o Čechy. „Od italských úřadů do této chvíle nemáme potvrzené informace o případných nezvěstných nebo mrtvých českých občanech. Náš generální konzulát v Miláně je v kontaktu s italskou policí, nicméně situace na místě je nepřehledná, stále probíhá záchranná operace,“ uvedlo na dotaz iDNES.cz po 11. hodině ministerstvo zahraničních věcí (MZV).
Na krizovou linku ministerstva zahraničí se dosud obrátilo několik českých občanů, kteří někoho v oblasti pohřešovali. „Drtivou většinu těchto podnětů už se podařilo vyřešit, že se ti lidé buď sami ozvali, nebo my jsme zjistili, že jsou v pořádku,“ řekla ČTK Mariana Wernerová z odboru komunikace Černínského paláce.
Naděje na přežití pod ledem je nízká
Do oblasti přiletěl i vrtulník se speciálním zařízením, které detektuje mobilní signál. „Nekopeme, protože materiál ze včerejšího (nedělního) sesuvu, který tvoří prach, led a kameny, se dost zpevnil,“ řekl italskému tisku šéf alpské záchranné služby Maurizio Dellantonio.
Italská média také informovala, že dnes odpoledne se z vrcholu Marmolady, kde se tragédie stala, uvolnil další kus ledu.
Na místo se v pondělí odpoledne dostavil po komplikacích způsobených špatným počasím italský premiér Draghi. Podle něj tato dramatická událost „zajisté souvisí se zhoršením životního prostředí a klimatickou situací“. Uvedl, že vláda musí přijmout opatření, jež by snížila na minimum možnost, že se obdobná tragédie bude opakovat.
Záchranáři italskému tisku sdělili, že naděje na nalezení někoho živého není vysoká. Záchranné akce komplikuje špatné počasí. Po čtvrté hodině se pátrací akce, přerušené kvůli bouřce, obnovily. Podle záchranářů je obtížná i identifikace obětí, protože mnohá těla led zřejmě roztrhal.
Podle deníku Il Messaggero jsou mezi oběťmi Italové, Němci, Rumuni a Češi. Při sesuvu ledovce na hoře Marmolada bylo zraněno osm lidí, včetně dvou cizinců, jejich národnost ale italská média neuvádějí.
Některá média, například televize SkyTg24 nebo agentura ANSA píšou na svých webech o devíti zraněných, La Repubblica o deseti.
Pracovníci českého generálního konzulátu v Miláně se snaží od místních úřadů získat bližší informace „Oficiální informace od italských úřadů zatím nemáme. Situace na místě není příliš přehledná, záchranná operace tam ještě pokračuje,“ řekla ráno Mariana Wernerová z odboru komunikace Černínského paláce.
Úmrtí či přítomnost českých turistů na ledovci nemohlo na dotaz ČTK potvrdit ani tiskové oddělení tridentské provincie.
Obětí je zatím osm, identifikovat se podařilo čtyři, z toho tři jsou Italové. Asi 20 lidí se ještě pohřešuje, podle deníku Il Messaggero jsou mezi nimi Italové, Němci, Rumuni a Češi.
Hrozí riziko dalších závalů
Pozemní záchranáři byli v neděli večer kvůli možnému dalšímu sesuvu ledovce z místa odvoláni, pět nasazených helikoptér pátralo dál. Přes noc pátrání pokračovalo s pomocí dronů s termokamerami. Za úsvitu záchranné týmy obnovily činnost. „Riziko dalších závalů je vysoké,“ řekl listu La Repubblica Walter Cainelli, který řídí místní horskou a speleologickou záchrannou službu.
„Stále probíhají kontroly majitelů 16 aut, která se v současné době nacházejí na parkovištích v blízkosti přístupových cest do oblasti,“ uvedla horská služba. Dvě z těchto vozidel mají českou poznávací značku.
V pondělí dopoledne má na místo přijet italský premiér Mario Draghi. Už dorazily dvě skupiny příbuzných obětí, jejichž těla byla převezena na zimní stadion v obci Canazei, kde byla zřízena smuteční síň. V Canazei se též nachází operační středisko koordinující pátrací akce po pohřešovaných.
Je to „nepředstavitelná katastrofa, takový masakr, že bude obtížné určit přesnou totožnost obětí, protože těla byla roztrhána“ proudem ledu a kamení, sdělili agentuře ANSA vyšetřovatelé. Masa ledu a kamení se po úbočí hory řítila rychlostí až 300 kilometrů za hodina, napsal list Il Messaggero.
„Slyšeli jsme hluk, jako když velmi silně prší, otočili jsme se a viděli šest nebo sedm lidí, kteří začali utíkat, aby unikli, ale velmi rychle dorazila černá vlna a všechno zasypala,“ řekla v rozhovoru se stanicí Tgr Rai Trentino žena, která se na horu vydala se svým mužem. „Byli tam horští vůdci, kteří nás za chvíli uklidnili a zavolali záchranáře. Řekli nám, co máme dělat,“ dodala.
„Něco takového jsem na Marmoladě ještě neviděl. Nebyla to obvyklá zimní lavina, druhý nebo třetí stupeň; to byla příroda. Pokud bychom chtěli provést srovnání se stavbou, mohli bychom mluvit o selhání konstrukce,“ řekl agentuře ANSA jeden ze záchranářů. „Je jasné, že jde o meteorologickou záležitost, kterou nedokážou předpovědět ani ti nejlepší průvodci,“ dodal.
Teplotní rekord
Podle prvních informací došlo k odtržení ledovce v úseku vedoucím z Pian dei Fiacconi do Punta Penia ve výšce 3 260 metrů na běžné trase na vrchol Marmolady.
Svědci tvrdí, že se blok ledu prolomil na dvou místech a zřícení vytvořilo lavinu ledových úlomků na frontě dlouhé asi tři sta metrů. V době zřícení masivu se v tomto úseku nacházelo několik turistů.
Na vrcholu Marmolady, která je s 3343 metry nad mořem nejvyšší horou Dolomit, byl v sobotu naměřen teplotní rekord deset stupňů Celsia. „To je extrémní vedro,“ řekl italské státní televizi RAI alpský záchranář Walter Milan. „To je něco naprosto mimořádného,“ dodal.
Carlo Budel z chaty Capanna Punta Penia hovořil na instragramu o „nejhorším možném čase a dni, kdy se ten kus mohl uvolnit“. Krátce po poledni se v letní neděli na oblíbeném masivu nacházel nespočet horolezců.
Podobným událostem nelze zabránit
S faktem, že sesuv ledovce souvisí se změnou klimatu, souhlasí i glaciolog Zbyněk Engel z Univerzity Karlovy.
„Určitě to s teplotou souvisí,“ řekl Engel. „Je to jednoduše patrné i z časování, kdy došlo k té události. Protože to bylo někdy mezi půl pátou a pátou hodinou odpoledne. Což je doba, kdy kulminují teploty v těchto výškách,“ dodal.
Na dotaz, zda se dá podobným událostem zabránit nebo vytipovat rizikové oblasti, řekl, že lze některé nejfrekventovanější cesty sezónně sledovat.
„Popřípadě se snažit uzavírat. Před několika lety se na celou letní sezónu povedlo ve Švýcarsku uzavřít cestu v horské oblasti Bergel. A skutečně tam došlo asi rok na to ke zřícení obrovské části jednoho skalního hřbetu. Ale jsou to spíše výjimky, kdy se to takto povede,“ řekl.
Ke klimatické situaci v Alpách Engel řekl, že tamní teplota je proti předindustriálnímu období o 1,6 stupně až dva stupně Celsia vyšší.
„Kromě nárůstu teplot se meziročně zvyšuje hloubka, do které to rozmrzá. Když to roztaje, tak se povrch rozvolní a je tam mnohem větší šance, že dojde k sesunu části hornin. V tomto případě se jednalo primárně o ledovcovou záležitost, ale dost často je to kombinace,“ doplnil.
