Nejen ‚Trumpův koktejl‘. Česko koupí ještě další experimentální lék na koronavirus z USA |
První studii zveřejnil v pondělí odborný časopis Anesthesia a výsledky, které shrnuje britský server The Guardian, vychází z analýzy 52 celosvětových výzkumů, v nichž figurovalo 43 128 pacientů. Odborníci z Royal United Hospital v anglickém Bathu sledovali počet úmrtí u případů s těžkým průběhem covidu.
Loni na začátku pandemie podle studie zemřelo 60 procent pacientů, kteří se s covidem léčili na jednotce intenzivní péče, v květnu podíl činil 42 procent, v říjnu pak dokonce klesl na 36 procent. V Evropě se průměr snížil na 33 procent, ve Spojených státech na 40. Naopak na Blízkém východě umíralo téměř o třetinu více nemocných než v Evropě.
Snížení úmrtnosti vědci přičítají medikamentům, které se začaly ve vážných případech používat, a novým metodám léčby. Z analýzy vyplývá, že nejúčinnějším lékem na vážné covidové případy je Dexamethason, jehož použití zkoumala i Evropská léková agentura (EMA). Jediný schválený lék remdesivir a i experimentální látky, jako jsou hydroxychlorochin, azithromycin a další, přílišnou efektivitu podle vědců nevykázaly.
V popředí zájmu jsou nyní zejména monoklonální protilátky, jejichž takzvaný „koktejl“ loni na podzim vyléčil tehdejšího prezidenta USA Donalda Trumpa. Na hodnocení těchto léčiv výzkumníci nedisponují dostatečnými informacemi.
Souvisí covid s cukrovkou? Vědci zaznamenali nečekaný nárůst případů po prodělání nákazy |
Data však naznačují, že zlepšení se zpomaluje. „Naše první meta-analýza v minulém roce ukázala velký pokles úmrtí mezi březnem a květnem, avšak aktualizace analýzy říká, že pokles úmrtnosti se mezi květnem a říjnem 2020 zploštil a zůstává téměř na stejné úrovni,“ komentoval výsledky vedoucí lékař Tim Cook.
Vývoj úmrtnosti pacientů by nyní mohly negativně ovlivnit nové mutace koronaviru, pozitivní roli však bude podle vědců hrát očkování, které může snížit počet hospitalizovaných.
Pandemie dopadá na etnické menšiny
Druhou studii zveřejnil časopis Proceedings of the National Academy of Sciences a informuje o ní server ScienceDaily. Výzkumníci z Jižní Kalifornie (USC) a Princetonské univerzity zjistili, že naděje na dožití, čili předpokládaný věk, jehož dosahují členové dané populace, se v USA snížil o 1,13 roku na hodnotu 77,48. Jedná se o největší roční pokles za posledních 40 let. Autoři výzkumu pokládají pandemii koronaviru za jasnou příčinu pozorovaných změn.
Vědci dále odhalili, že poklesy střední délky života jsou nejznatelnější u minoritních etnických skupin. Naděje na dožití černochů se snížila o 2,1 roku na 72,68 let, u Američanů hispánského původu došlo k snížení dokonce o 3 roky. U bílých občanů pokles čítá 0,68 let.
Chudí se mohou nakazit snáz i kvůli slevovým akcím a restaurace jsou zdaleka nejrizikovější, říká studie z metropolí |
„Nerovnoměrné dopady pandemie covidu na střední délku života Afroameričanů a Latinoameričanů jsou spojeny s jejich větším vystavením nákaze v pracovním prostředí, širšími rodinnými kontakty, a především s horší zdravotní péči, která vede k většímu počtu nákaz a neblahým zdravotním důsledkům,“ komentuje výsledky jedna z autorek studie Theresa Andrasfayová z univerzity v Jižní Kalifornii.
