Uplynulo 150 let od narození Vladimíra Iljiče Lenina. Důsledky jeho činnosti byly tragické |
Nejvíce se v oslavách božského symbolu své víry angažovali komunisté. V předvečer svátku uspořádali internetovou konferenci s názvem „Jdeme leninskou cestou“ a ve středu se vedení komunistů a několik desítek skalních příznivců sešlo na Rudém náměstí v Moskvě. Shromáždili se u mauzolea, kde dodnes spočívá nabalzamovaná Leninova mrtvola, položili tam květiny a věnce, někteří se s kytičkou stavili i u hrobu jeho následovníka Josifa Stalina.
Vzpomínka se uskutečnila navzdory tomu, že v Moskvě platí přísný režim elektronických propustek umožňujících cesty jen v nejnutnějších případech. „Rudé náměstí je pro návštěvníky otevřeno,“ reagovala ochranka Kremlu. Úřady shromáždění povolily za podmínky, že se Leninovi ctitelé rozdělí do skupin a budou dodržovat rozestupy. Zato komunističtí aktivisté ve městě Aleksin v Tulské oblasti měli smůlu, při pokusu položit květiny k tamnímu pomníku Lenina je zatkla policie s tím, že vstup do parků je v době pandemie zakázán.
Jiskra vzpoury
Se současnými skromnými událostmi kontrastují bombastické oslavy před padesáti lety, kdy se nejvíc slavilo v Leninově rodném městě Uljanovsku (dříve Simbirsku). Půlmilionové město na Volze dostalo nové letiště, nádraží, přístav, hotel, budovu pedagogické univerzity, ale hlavně monumentální muzeum.
Vladimir Iljič Lenin a podrobnosti o jeho životě.
To dodnes ukazuje Lenina v naprosto nekritickém světle. Vladimir Iljič Uljanov, jak znělo jeho skutečné jméno, se tu 22. dubna 1870 narodil v rodině školního inspektora Ilji Uljanova. Poslušný a křesťanské víře oddaný mladík se tu vyrovnával s popravou svého bratra Alexandra, který byl členem studentské skupiny odhalené při připravě atentátu na cara Alexandra III.
„V mladém Leninovi zažehla jiskru vzpoury, ačkoli to nebylo tak doslova a přímo, jak se nám to snažil namluvit porevoluční mýtus,“ píše v knize Lenin – počátek teroru ruský historik Dmitrij Volkogonov. Za první světové války Lenina spolu s třiceti dalšími revolucionáři dopravili Němci ze švýcarského exilu do vlasti.
V listopadu 1917 Lenin svrhl vládu Alexandra Kerenského (který pocházel rovněž ze Simbirsku a jeho otec učil mladého Uljanova na gymnáziu) a v zemi zavedl nový systém vlády dělnických rad – sovětů. Brzy ale u něj propukly zdravotní problémy a 21. ledna 1924 zemřel.
Svatý v mauzoleu
„Byl pracovitý, měl výborné analytické schopnosti a uměl lidi sjednotit a dostat na svou stranu,“ říká o Leninovi historička uljanovského muzea Taťána Šachovová. Hodnocení jako „výborný ekonom“ či „skvělý manažer“ dnes o prvním sovětském vůdci znějí běžně. Možná se lze domnívat, že by se za jeho vedení nestaly excesy jako brutální kolektivizace, hladomory či deportace národů. O tom, že právě on nastolil vládu rudého násilí, však není nejmenších pochyb. „Je třeba praktikovat nemilosrdný masový teror proti kulakům, popům a bělogvardějcům. Ty, kdo vyvolávají pochybnosti, zavřete do koncentračního tábora mimo město,“ telegrafoval třeba v srpnu 1918 do bolševiky obsazené Penzy.
Neznámé české město prodalo sochu Lenina do zahraničí. Stane se jeho prvním pomníkem v západním Německu |
Oslavy před padesáti lety předznamenaly éru uctívání Lenina jako komunistického božstva během vládnutí Leonida Brežněva. Tehdy se hromadně stavěly pomníky Lenina v každé vesnici, které v Rusku zůstávají dodnes, stejně jako po něm mají všude pojmenovanou jednu z centrálních ulic. V tom se Rusko liší od Ukrajiny či Pobaltí, kde v rámci dekomunizace museli Leninové pryč.
Rusko také stále ukazuje nabalzamovaného Lenina v mauzoleu, přestože po celou tuto dobu pokračují diskuse o důstojném pohřbení mumie. „Lenina uložili do mauzolea – jak se to odlišuje od ostatků pravoslavných svatých?“ prohlásil před dvěma lety prezident Vladimir Putin. Komunismus si podle něj vypůjčil řadu atributů od křesťanství, a nemá tak cenu dráždit společnost, která, jak říkají průzkumy, stále z poloviny vnímá Lenina pozitivně.
