Nejnovější napětí na Blízkém východě je jen jedním z několika faktorů narušujících globální letecký provoz. Vzdušný prostor nad Izraelem, Íránem, Irákem, Ruskem a Ukrajinou je do značné míry uzavřen, a letadla musí využívat úzké koridory přes země jako Saúdská Arábie a Egypt.
„Uzavírky vzdušného prostoru se v podstatě staly novým normálem,“ řekl stanici CNN letecký konzultant Brendan Sobie.
Letecké společnosti se často vyhýbají i oblastem, které jsou formálně otevřené. „Některé je mohou považovat za nebezpečné,“ míní Sobie s tím, že každá aerolinka posuzuje riziko jinak. V době kybernetické války stále častěji hrozí také rušení nebo falešné zobrazení GPS v okolí bojových zón.
Piloti zároveň potřebují dostatečné rezervy v trase kvůli rozmarům počasí nebo nouzovým situacím, což dále prodlužuje dobu letu.
Taková zdržení jsou nákladná. „Vyhýbání se Íránu a Izraeli může prodloužit lety mezi Londýnem a Hongkongem o dvě hodiny,“ podotýká Tony Stanton, konzultant společnosti Strategic Air v Austrálii.
„Boeing 777 za hodinu spálí palivo za zhruba sedm tisíc dolarů (150 tisíc korun),“ uvedl Stanton. Kromě paliva se náklady zvyšují i kvůli posádkám, poplatkům za přelet a ztrátám zpožděných či zrušených letů.
Zejména krátké lety mezi Střední Asií a Perským zálivem jsou nyní výrazně ovlivněny. Tam, kde dříve tvořil většinu trasy íránský vzdušný prostor, musejí nyní letadla dělat velkou okliku. Přetížení koridorů pak zvyšuje nároky na řízení letového provozu a další provozní náklady.
Přírodní katastrofy ovlivňují lety nejčastěji
Největší hrozbou však nejsou vždy jen války. Přírodní katastrofy, zejména sopečné erupce, mohou být pro letectví ještě ničivější.
„Nejčastějším jevem, který ovlivňuje letecké trasy, jsou sopečné erupce, jako ta, kterou právě sledujeme na Bali,“ řekl Stanton. Sopečný popel může vážně poškodit motory a šíří se ve vysokých vrstvách atmosféry na velké vzdálenosti.
Například erupce islandské sopky Eyjafjallajökull v roce 2010 ochromila letecký provoz v celé Evropě, zasáhla přes 10 milionů cestujících a způsobila aerolinkám škody ve výši 1,7 miliardy dolarů. „Erupce sopky může mít mnohem větší dopad než válečná zóna,“ konstatoval Stanton.
Situaci ztěžuje i rostoucí počet letadel a cestujících. Podle Sobieho se například letový provoz ve Střední Asii za posledních pár let ztrojnásobil. V hustším provozu mají i menší narušení výrazně větší dopad.
Tragické důsledky přeletu rizikového území se naplno ukázaly v červenci 2014, kdy proruští separatisté nad východní Ukrajinou sestřelili raketou Buk let Malaysia Airlines MH17. Na palubě zahynulo všech 298 lidí.
„Aerolinky se učí reagovat rychleji, ale cena za bezpečný let je stále vyšší a to jak finančně, tak provozně,“ uzavřel Sobie.
