Podobně optimistická je i statistika obětí, i v tomto ohledu obsadil rok 2016 historicky druhou příčku: v troskách zahynulo 325 lidí, bezpečnější byl jen rok 2012, kdy nehodu nepřežilo 265 pasažérů. Pro srovnání, na českých silnicích za prvních 11 měsíců zahynulo 556 lidí, a to jde o nejnižší číslo od roku 1991.
I výše uvedená čísla jsou ale počítaná ze všech letů přepravy cestujících či zboží, tedy i nákladních a armádních letů. Pokud budeme sledovat jenom oblast zajímavou pro většinu cestujících, tedy civilní přepravu osob, jsou statistiky ještě přívětivější: celosvětově se loni událo pouze 12 nehod, které nepřežilo 300 cestujících. (statistiky berou v úvahu civilní letectví, nehoda ruského vojenského letectva s Alexandrovci do nich tedy není započítana - pozn. red.)
Zdroj dat: aviation-safety.net
Nejhorší letošní civilní nehodou se stal let LaMia 2933 z bolivijské Santa Cruz do kolumbijského Medellínu. Nehodu způsobenou nedostatečným množstvím paliva nepřežilo 71 lidí. Druhou nejhorší nehodou se zapříčinil pravděpodobně teroristický útok v Airbusu A320 na letu EgyptAir 804 z pařížského letiště Charlese de Gaulla do Káhiry. Ten nepřežilo všech 56 cestujících a 10 členů posádky.
Třetí místo drží flydubai 981, Boeing 737 letící z Dubaje do Rostova, který se zřítil chybou pilotů, pravděpodobně v důsledku ztráty orientace při přerušeném přiblížení v noci za silného větru. Zahynulo všech 62 lidí na palubě.
Poslední z větších nehod se pak stala na letu 661 Pakistan International Airlines, kdy náraz do kopce 50 kilometrů před letištěm nepřežil nikdo z 47 lidí. Příčina nehody zatím není známá, hovoří se o problémech s jedním z motorů.
Dalších 23 životů si vyžádala nehoda DHC-6 Twin Otter v Nepálu, kdy kapitán vlétl do oblačnosti, přestože se jednalo o let VFR, tedy podmínkou letu byla dohlednost na zem. Poté ignoroval systém výstrahy před blízkostí země, aby o minutu později do narazil do vrcholku blízké hory.
12 lidí přišlo o život také při přistání na Papui-Nové Guinei. Přičina nehody Pilatusu BN-2T Islander ještě není vyšetřená, výpovědi svědků však naznačují možné nezvládnutí letu po výpadku jednoho z motorů.
Dalších pěti nehod, které nepřežilo dohromady 15 lidí, se účastnila vesměs malá letadla, používaná obvykle v odlehlých částech světa na přeskoky mezi ostrovy nebo mezi horskými vesnicemi. A jeden člověk zahynul v Airbusu A321 ze somálského Mogadišu do Džíbútí, když vybuchla bomba nastražená v jeho laptopu a vytvořila díru v trupu, kterou tento pasažér posléze vypadnul. Letoun poté nouzově přistál, dva další pasažéři vyvázli se zraněním.
Pozitivní vyhlídky
Celkově tak v letecké bezpečnosti pokračuje několik trendů posledních let: v první řadě nemají nehody prakticky nic společného. Smrtelné incidenty jsou již natolik vzácné, že se nedá zaměřit na jednu příčinu a očekávat, že jejím odstraněním dojde ke značnému poklesu nehodovosti. Všechny takové příčiny už byly z letecké dopravy odstraněny.
V oblasti vnitrostátní přepravy, uskutečněné zejména mimo Evropu menšími, hůře vybavenými letadly a pilotované méně zkušenými posádkami, došlo za poslední roky k řádovému zlepšení. Se zlevňováním pokročilého vybavení i lepším vzděláváním personálu se dá předpokládat, že budou tyto lety v budoucnu ještě bezpečnější.
Zdroj dat: aviation-safety.net
Nehody aerolinek „západního střihu“ - mezi než ale jednoznačně patří i východní aerolinky Emirates, Quatar, Singapore či Korean -, způsobené chybou techniky či posádky, jsou pak naprosto výjimečné. Letos lze v této sféře mluvit jen o nehodě Boeingu 777 Emirates, při níž zahynul jeden hasič.
V budoucnu se tak pozornost pravděpodobně obrátí spíš na vnější hrozby, ležící mimo systém civilního letectví - od zajištění bezpečnosti na mimoevropských letištích přes zlepšení psychického zdraví pilotů až po lepší výcvik (novo)ruských ozbrojených sil v ovládání zbraní země-vzduch.
Aktualizováno 2. ledna 08:45 Doplnili jsme vysvětlivku, že statistiky vychází z pouze civilního, nikoliv armádního letectví