Podle analytika Ústavu mezinárodních vztahů Ondřeje Horkého-Hlucháně lze kvůli klimatické krizi a přírodním katastrofám očekávat nové hladomory, při jejichž řešení může být role WFP klíčová. Ministerstvo zahraničí považuje výběr letošního laureáta Nobelovy ceny za dobrý.
Nobelovu cenu za literaturu získala Louise Glücková, některé sbírky americké básnířky vyšly i v češtině |
„Určitě to vítáme. Myslíme si, že to může povzbudit vlády k tomu, aby byly štědřejší při naplňování výzev Světového potravinového programu,“ řekl Pánek. „Má to smysl, protože hlad bude teď větší problém než v minulých letech. Kvůli dopadům klimatických změn i kvůli ekonomickým dopadům covidu-19,“ uvedl.
Upozornil na to, že kvůli pandemii koronaviru lze očekávat hospodářský útlum, který nejsilněji zasáhne nekvalifikované pracovníky v chudých zemích. „Pro ně zdražení potravin nebo výpadek příjmů znamená, že si mohou dovolit pro své rodiny jen jedno jídlo denně,“ řekl Pánek. Výzvy WFP umožňují vypsat programy, na jejichž základě nevládní organizace, včetně Člověka v tísni, pomáhají hladovějícím zajistit si obživu, uvedl.
  |
„Ocenění WFP chápu především jako ocenění a signál ve prospěch mezinárodních organizací a varování proti rostoucímu nacionalismu. Naštěstí ojedinělé případy hladomoru by ale neměly zakrývat problematiku hladu a podvýživy: kvůli nedostatečné a nevyrovnané stravě každé páté dítě na světě roste zpomaleně a každé dvacáté naopak trpí obezitou. Řešení problematiky výživy tak z naší strany vyžaduje mnohem větší podporu udržitelného zemědělství a regulaci potravinářského průmyslu na celém světě,“ uvedl Hlucháň-Horký.
Nobelův výbor upozornil, že pandemie nemoci covid-19 zhoršila situaci milionů lidí, kteří čelí hladu. Zároveň vyzval vlády, aby WFP a dalším humanitárním organizacím zajistily nutnou finanční podporu.
Podle ministerstva zahraničí Česko s WFP průběžně spolupracuje, a to i finančně. „Například v Jemenu nebo v syrské krizi, kde podporujeme jak pomoc lidem ohroženým hladomorem, tak řešení dopadů sucha. V letech 2015 až 2020 přispěla ČR do WFP částkou více než 63 milionů korun,“ uvedla Štíchová.
Pánek také řekl, že osobně je mu bližší, když Nobelovu cenu za mír získá jednotlivec nebo skupina lidí, kteří se zasazují o lidská práva. „Ocenění letos dostala mezivládní organizace za to, že dělá to, k čemu byla založena. Když ho dostane skupina bojovníků za svobodu, je mi to bližší, protože ti lidé to dělají ze svého přesvědčení,“ řekl.
Práce ‚rodiny‘ WFP
Výkonný ředitel Světového potravinového programu David Beasley se o ocenění pro svou organizaci dozvěděl v Nigeru. „Myslím si, že je to poprvé, co mi došla slova,“ prohlásil Beasley. Ocenil především práci celé „rodiny“, kterou podle něj WFP je. „Jsou na těch nejsložitějších místech na světě, ve válkách, v konfliktech, v klimatických extrémech... Všichni si tuto cenu zaslouží,“ prohlásil o pracovnících organizace.
Zástupci norského Nobelova výboru letos vybírali z 318 kandidátů: 211 jednotlivců a 107 organizací. V loňském roce si Nobelovu cenu odnesl etiopský premiér Abiy Ahmed za ukončení jednoho z nejdelších konfliktů v Africe.
Cena za mír je předposlední Nobelovou cenou, která byla letos ohlášena. Postupně byli tento týden oznámeni laureáti ocenění za lékařství, fyziku, chemii a literaturu. V pondělí se veřejnost dozví jméno nositele letošní ceny za ekonomii.
Vedle medaile a diplomu na laureáty Nobelových cen čeká i finanční prémie, která letos činí deset milionů švédských korun (25,9 milionu korun), což je o milion švédských korun více než loni.
