Mezi LGBTQ (souhrnné označení celého spektra sexuálních a genderových identit) sportovce, jež se letošních her zúčastní, se řadí například transgenderová vzpěračka Laurel Hubbardová, která bude soutěžit za Nový Zéland v kategorii žen nad 87 kilogramů nebo australská skateboardistka Poppy Starr Olsenová.
Vyšší hladina testosteronu u žen je obrovská výhoda, mají jiný organismus než ostatní atletky, míní trenérka |
„S účastí dalších 119 sportovců homosexuální a bisexuální orientace či těch, kteří se identifikují jako quuer, transsexuálové či nebinární, tak z her vytvoří ty nejvíce inkluzivní v historii,“ píše server Time. Na posledních hrách v Riu de Janeiru v roce 2016 totiž takových bylo jen 56 a na předchozích v roce 2012 jen 23.
A přestože jsou mnozí ze sportovců proti tomu, aby se kupříkladu transgenderoví sportovci her účastnili, podle tiskové mluvčí neziskové advokátní skupiny Athlete Ally Joanne Hoffmanové, povede zvyšující se počet LGBTQ sportovců ke smysluplným změnám - alespoň ve sportovním světě.
„Snad nejdůležitější je, pomáhat povzbuzovat týmy a ligy k institucionalizaci inkluzivity, aby sportovci věděli, že jsou v bezpečném a přívětivém prostředí, kde se nemusí svou orientací či identitou tajit a kde není tolerována diskriminace,“ míní Hoffmanová.
Podobného názoru je pak kupříkladu i australská skateboardistka Olsenová, která doufá, že rekordní počet LGBTQ sportovců se stane vzorem pro mladší generaci LGBTQ jedinců. Těm podle ní může ukázat, že se za svou identitu nemusí stydět či se bát diskriminace.
