Za období od října loňského roku do letošního září však průměrná teplota byla vyšší o 1,51 stupně ve srovnání s předindustriální dobou. Státy, které se přidaly k pařížské dohodě o klimatu z roku 2015, se zavázaly, že se budou snažit udržet nárůst průměrných teplot do 1,5 stupně. Jedná se však o dlouhodobý cíl.
Podle záznamů služby Copernicus, které sahají do roku 1940, byla teplejší září jen v letech 2024 a 2023, kdy průměrná teplota dosáhla vůbec nejvyšší hodnoty. Ve srovnání s rokem 2024 letošní zářijová průměrná teplota klesla o desetinu stupně na 16,11 stupně.
Výrazně nadprůměrné teploty byly letos v září například na severu a východě Evropy či na Balkáně. Někteří další státy a regiony v Evropě, například Skandinávie, Itálie, Španělsko či část pobřeží Černého moře zažily mimořádně silné srážky.
Služba Copernicus Climate Change Service (C3S), kterou jménem Evropské komise realizuje Evropské středisko pro střednědobé předpovědi počasí, pravidelně vydává měsíční klimatické bulletiny, v nichž informuje o pozorovaných změnách globální teploty vzduchu při povrchu, pokrytí moří ledem a hydrologických proměnných.
