Volební místnosti na Krymu se otevřely v osm hodin ráno místního času. "Tady u nás už před osmou stála fronta nějakých čtyřiceti lidí," říká Irina Kučenová, šéfka volební komise v jedné z místností v centru Simferopolu. "Všechno, co lidé k hlasování potřebují, je průkaz totožnosti, který prokazuje, že tu mají trvalé bydliště. Ti, kteří tu žijí, ale nejsou zde registrováni, hlasovat nemohou," dodává.
Zájem je podle ní "nebývalý". Irina tvrdí, že když se konají jakékoliv jiné volby, lidé začnou přicházet až tak v deset, jedenáct dopoledne. "Prostě až po snídani. Ale dnes zřejmě cítí, že jde o historický den," vykládá. Pak se však zarazí a několikrát opakuje, že jako členka volební komise nesmí sdělovat nic osobního.
Ptát se je zbytečné
Ptát se hlasujících, co tam "hodili", je v podstatě zbytečné. "Samozřejmě že jsem hlasoval(a) za Rusko," řeknou. Najde se někdo, kdo lístek znehodnotil, nebo na něm aspoň zaškrtl onu druhou variantu, tedy návrat k ústavě z roku 1992?
Před místností stojí dva mladíci v bílých kšiltovkách, pláštěnkách (ráno vydatně pršelo) a s deskami v rukou. Provádějí sociologický průzkum: a oba svorně potvrzují, co už bylo zřejmé tam uvnitř. Že totiž drtivá většina hlasujících volí variantu "do Ruska".
"Ptáme se jich i na jejich důvody. A je to tak padesát na padesát mezi pohnutkami ekonomickými a emocionálními," říká Andrej, jeden z výzkumníků.
I to dává smysl. Tady na Krymu slyšíte stejnou věc pořád dokola. Chceme do Ruska, protože tam historicky, kulturně i národnostně patříme. Nebo: Chceme do Ruska, protože se tam žije lépe. Budeme mít vyšší důchody i platy, budeme mít lepší systém veřejného zdravotnictví... Popřípadě vám dotazovaný uvede oba tyhle důvody najednou. Pod ukrajinským režimem se jim údajně žije špatně a v Kyjevě vládnou fašisté.
Proruští obyvatelé Simferopolu si neberou servítky ani vůči místním Tatarům, kteří by se podle nich měli vrátit do Uzbekistánu. "Je jich tu jen patnáct procent a všechno ničí," stěžovali si reportérce místní Rusky, když se vracely z hlasovací místnosti.
Boj proti fašistům
Atmosféra na poloostrově se mezi jednotlivými městy zásadně liší. "Projevit se v Sevastopolu proukrajinsky v podstatě nejde," konstatuje Dražanová. Reklamní kampaň, která má přilákat občany do hlasovacích místností, se tam nese v duchu boje proti fašismu a Banderovcům.
V Simferopolu, hlavním městě autonomní republiky, je podle ní situace o poznání klidnější. I tam s blížícím se referendem přibylo ozbrojených hlídek. Jejich počet se podle Dražanové během několika dní asi zdvojnásobil, stále se však počítají spíše na desítky než na stovky.
Ulice třísettisícové metropole křižují místní motorkáři s ruskými vlajkami. Troubí přitom na kolemjdoucí, kterých je i přes chladné počasí ve městě dost. Tamní obchody jsou normálně otevřené. Až na ústřední Leninovo náměstí, kde se ve větší míře shlukuje místní domobrana, běží život v krymském městě jako obvykle. Místo hákových křížů tamní billboardy zdobí fotografie květin a hesla jako "Krym", "Rusko" a "Jaro".
Nicméně věc není černobílá. Najdou se místí Rusové, kteří pod Moskvu nechtějí a hlasovat nejdou. Najdou se místní Ukrajinci, kteří naopak do Ruska chtějí a hlasovali už ráno. A tak v podstatě jen jedna skupina obyvatel Krymu zůstává víceméně jasně vyhraněná: krymští Tataři. Ti už předem ohlásili, že referendum budou bojkotovat
Výsledky referenda budou v pondělí ráno
Referendum, střežené všudypřítomnými ozbrojenci, začalo v osm hodin ráno místního času (7:00 SEČ) a skončí o dvanáct hodin později. První předběžné výsledky předpokládají organizátoři již nedlouho po skončení hlasování, konečné čekají v pondělí ráno.
ČTĚTE TAKÉ: |
Obyvatelé poloostrova odpovídají na dvě otázky: Jste pro znovusjednocení Krymu s Ruskem s právem subjektu Ruské federace? Jste pro obnovení platnosti ústavy z roku 1992 a pro status Krymu jako součásti Ukrajiny?
Jak upozorňuje agentura Reuters, formulace druhé otázky krymského referenda může být zavádějící. Neznalý volič z ní totiž může nabýt dojmu, že by se Krym stal běžnou součástí Ukrajiny, tak jako zbylých 24 oblastí na pevnině. Právě ústava z roku 1992 však Krymskému poloostrovu přiznala značnou míru autonomie.
Tlak Západu
Moskva se kvůli referendu dostala pod silný tlak západních zemí. Odmítla ale od něj ustoupit bez ohledu na možné sankce. Americký ministr zahraničí John Kerry se nechal slyšet, že pokud Rusko referendum nezastaví, podniknou USA a EU vůči Moskvě sérii tvrdých kroků. Čekat se prý dají už v pondělí.
Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov ovšem při pátečním jednání s Kerrym v Londýně naléhání Západu odrazil konstatováním, že prezident Vladimir Putin neudělá žádné rozhodnutí kolem Ukrajiny před referendem na Krymu.
Rusko také v sobotu podle očekávání vetovalo americký návrh rezoluce Rady bezpečnosti OSN, který označuje krymské referendum za neplatné a zároveň vyzývá státy a mezinárodní organizace, aby neuznaly žádnou změnu statusu Krymu provedenou na jeho základě.
V sobotu Kyjev dočasně zrušil krymský parlament a obvinil Rusko z vojenské invaze. Proti postupu Kremlu protestovaly v Moskvě a dalších velkých ruských městech desetitisíce lidí, sešli se i příznivci Putina.
