Skončí tím také zhruba osmiměsíční funkční období úřadující vlády, kterou vedl rovněž Sánchez. Sedmačtyřicetiletému Sánchezovi v úterý stačila k získání důvěry prostá většina, v prvním kole v neděli, kdy potřeboval absolutní většinu, důvěru nezískal.
Sáncheze podpořilo v úterý 167 ze 350 členů Kongresu poslanců, 165 bylo proti a 18 se zdrželo hlasování. Pro bylo všech 120 socialistických poslanců, 35 zástupců levicového bloku v čele s formací Unidas Podemos, která bude v koaliční vládě, a poslanci menších regionálních stran, včetně Baskické národní strany (PNV).
Španělsko má nového premiéra. Socialista Pedro Sánchez složil přísahu |
Proti hlasovali mimo jiné lidovci (88 poslanců), krajně pravicová strana Vox (52), Ciudadanos (deset) a katalánští separatisté ze dvou stran. Poslanci separatistické strany Republikánská levice Katalánska (ERC, 13 poslanců) a baskické strany EH Bildu (pět) se hlasování zdrželi.
Sánchez by měl zřejmě složit přísahu u krále už ve středu a na pátek plánuje první zasedání nové vlády, v níž bude jedním z místopředsedů lídr Unidas Podemos Pablo Iglesias. Prvním úkolem vlády bude co nejdříve vyjednat v parlamentu podporu pro rozpočet na letošní rok. Do 15 dnů od svého ustavení by měla také vláda zahájit dialog s katalánským vedením, jak se na tom dohodli socialisté se stranou ERC, jejíž poslanci Sáncheze za to v úterý podpořili.
Právě podpora katalánských separatistů a baskických nacionalistů vyvolala ostrou kritiku pravicové Lidové strany (PP) a strany Vox, které z prvního kola v neděli udělaly podle médií nejvášnivější debatu poslanců před hlasováním o důvěře vládě za mnoho let. Někteří poslanci čelili za podporu Sánchezově koalici i výhrůžkám a označením „zrádce Španělska“.
Ve Španělsku vyhráli vládní socialisté premiéra Pedra Sáncheze |
Před úterním hlasování šéf PP Pablo Casado obvinil Sáncheze z „patologické obsese mocí“ a uvedl, že lídr socialistů „vložil budoucnost země do rukou teroristů a pučistů“. Měl tak na mysli baskickou EH Bildu, jejíž šéf Arnaldo Otegi byl v minulosti vězněn za pokus obnovit stranu považovanou za politické křídlo teroristické organizace baskických separatistů ETA, a katalánskou ERC, jejíž lídr Oriol Junqueras byl loni odsouzen ke 13 letům vězení za vzpouru kvůli neústavnímu referendu o nezávislosti Katalánska z roku 2017.
Vzhledem k velmi těsnému výsledku někteří analytici odhadují, že trvání nové vlády nevydrží celé volební období. Regionální strany, zejména pak katalánští separatisté, podpořili Sáncheze na základě velmi obecné dohody. Mnozí teď proto s napětím očekávají, jakých konkrétních obrysů tato dohoda nabude, a zda budou poslanci ERC v podpoře Sánchezovi pokračovat i při hlasování o zákonech v parlamentu.
Pedro SánchezV čele jednobarevné menšinové vlády Sánchez stanul v červnu 2018, když poslanci vyslovili nedůvěru předchozímu lidoveckému kabinetu Mariana Rajoye. Návrh PSOE na vyslovení nedůvěry, v němž podle španělského práva stálo i jméno nového premiéra, byl schválen díky několika separatistickým poslancům z Katalánska a hlasům baskických nacionalistů. Ty k hlasování pro Sáncheze přesvědčil mimo jiné slib dialogu s katalánskou separatistickou vládou. Samostatnost Katalánska přitom Sánchez odmítá. Vloni v únoru ale parlament nepodpořil návrh rozpočtu, což vedlo k vypsání předčasných voleb v dubnu, které sice socialisté vyhráli, nezískali ale nutnou většinu. Sánchez tak potřeboval k vytvoření vlády podporu jiných stran, po měsících vyjednávání nakonec v září připustil porážku. Novinářům si tehdy postěžoval, že se "pokusil všemi dostupnými prostředky" vytvořit vládu, ale ostatní španělské politické strany "mu to znemožnily". V čele socialistické strany stanul tento vystudovaný ekonom poprvé v červenci 2014. V bezmála 140 let dlouhé historii strany se stal prvním šéfem, kterého delegáti na sjezdu nezvolili, ale potvrdili ve funkci pouhou aklamací. O rok a půl později, v prosinci 2015, skončila PSOE ve volbách jako druhá za lidovci Mariana Rajoye a během následné politické krize se Sánchez neúspěšně pokusil sestavit vládu s podporou radikálně levicové strany Podemos a středopravicové Ciudadanos. Následovaly volby v červenci 2016, které PSOE opět prohrála a Sánchez, který důsledně odmítal odblokovat patovou situaci tím, že by spolupracoval na vytvoření vlády s Rajoyovými lidovci, nakonec po nátlaku vlivných regionálních lídrů v říjnu 2016 na vůdcovství rezignoval. O sedm měsíců později se ovšem ve velkém stylu vrátil, když mu ve stranických primárkách dala svůj hlas nadpoloviční většina hlasujících a následný volební kongres už jen tento výsledek potvrdil. Sánchezovi, považovanému za zastánce tvrdé linie a odpůrce protržní a úsporné politiky lidovců, tehdy výrazně pomohlo silné osobní nasazení. Vytrvale objížděl zemi a osobně hovořil s mnoha straníky, díky čemuž nakonec trumfoval nad hlavní konkurentkou Susanou Díazovou. Vrchol jeho politické kariéry přišel v polovině roku 2018, kdy v osobě Sáncheze po více než šestiletém vládnutí lidovců usedl do křesla premiéra opět zástupce PSOE. |