„Je velmi důležité, že jsme udělali to, na čem jsme se shodli již před několika týdny,“ uvítal Michel konečnou dohodu o postizích vůči čtyřem desítkám Bělorusů odpovědných za volební manipulace a násilné potlačování opozičních protestů. Seznam byl hotov již v polovině září, Kypr jej však dosud při ministerských jednáních blokoval.
‚On je tím, kdo dělá násilí na Bělorusech.‘ Evropská unie by měla potrestat i Lukašenka, řekl Babiš |
Členské země by podle Michela měly sankce formálně schválit ještě v pátek. Autoritářský vládce Alexandr Lukašenko, jehož EU jako prezidenta neuznává, ale na seznamu přes naléhání zvláště pobaltských zemí není.
„Budeme samozřejmě sledovat vývoj v Bělorusku,“ podotkl šéf unijních summitů k možnému rozšíření postihů i na Lukašenka. Unie však podle něj zatím preferuje snahu o dialog, který by v Bělorusku mohl vést k ukončení násilností vůči opozici a k vypsání nových voleb.
Ve vztazích s Tureckem budou podle Michela klíčové příští týdny, kdy se uvidí, zda má Ankara zájem o dialog, nebo zda chce pokračovat v průzkumné těžbě u kyperských břehů. Ve druhém případě dnešní dohoda unii umožňuje sáhnout k tvrdšímu postupu včetně případných sankcí.
Nobelistka Alexijevičová odletěla z Běloruska jako poslední z koordinační rady opozice |
„Nyní je na Turecku, aby ukázalo, zda se chce spolu s námi vydat konstruktivní cestou. To je naše dnešní nabídka. Ale zcela jasně říkáme, že v opačném případě máme k dispozici všechny potřebné nástroje,“ řekla po jednání předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Summitová dohoda by podle ní mohla Ankaru motivovat ke spolupráci nabídkou užšího obchodního partnerství a rozšíření celní unie, pokud se však Turecko nevyvaruje „jednostranných provokací“, může EU sáhnout k sankcím.
Kyperský prezident podle diplomatů během dlouhého jednání ve čtvrtek večer a v noci na pátek několikrát odmítl průběžně předkládané návrhy jako příliš vstřícné vůči Turecku. Lídři řady dalších zemí včetně předsednického Německa však chtěli předejít dalšímu zhoršení vztahů s partnerem v NATO, který v rámci migrační dohody pomáhá brzdit příliv běženců do Evropy.
