Lipavský si nejprve prohlédl projekt odminování v Myle u Kyjeva, který vede organizace HALO Trust a finančně se na něm podílí Česko. Ukrajina patří v důsledku ruské invaze k jednomu z nejvíce zaminovaných území na světě.
Myla leží poblíž města Buča asi 15 kilometrů západně od Kyjeva. Na začátku rozsáhlé invaze Moskvy na Ukrajinu obsadila část obce ruská armáda a kontrolovala ji do března 2022. Ruští vojáci ve snaze posílit vlastní obranné pozice vytvořili v oblasti minová pole. Nevládní organizace HALO Trust zde provádí nejen odminovací práce, ale také školení místních obyvatel. Finančně projekt podporuje řada vlád včetně té české.
Lipavský si vyslechl informace o průběhu projektu a ve speciálním vybavení se prošel v blízkosti minového pole. Ukrajině se od začátku ruské invaze předloni v únoru podařilo od min vyčistit 35 tisíc čtverečných kilometrů, což je méně než polovina rozlohy Česka.
„Známé přísloví říká, že nejtemnější noc je vždy před úsvitem. Jsme si dobře vědomi výzev a nelehkých rozhodnutí, která vás čekají (...) Dovolte mi, abych vás ujistil, že v tom nejste sami,“ uvedl po setkání se Sybihou Lipavský. O osudu Ukrajiny podle něj nemůže rozhodovat nikdo jiný než Ukrajina.
Lipavský také řekl, že v rámci české muniční iniciativy bude do konce roku Ukrajině dodáno na 500 000 kusů dělostřeleckých nábojů, přičemž iniciativa bude pokračovat.
Zopakoval, že ČR podporuje také vstup Ukrajiny do Evropské unie a NATO, což je podle něj nezbytné pro zajištění ukrajinské bezpečnosti. Bude také nadále podporovat ukrajinskou občanskou společnost a nezávislá média, která jsou „tím, co Ukrajinu odlišuje od autoritářského Ruska“.
Sybiha poděkoval Lipavskému a českému národu za veškerou dosud poskytnutou pomoc. K dotazu ohledně jeho hodnocení Trumpova vítězství v amerických prezidentských volbách řekl, že to vnímá jako další příležitost k tomu, aby se dosáhlo míru „prostřednictvím síly“, tedy zesílením podpory Ukrajiny a zvýšením tlaku na Putina. „Na základě tohoto přístupu doufáme, že budeme rozvíjet vztahy s novou vládou prezidenta Trumpa,“ dodal.
Dětskou nemocnici Ochmatdyt zasáhla 8. července ruská střela s plochou dráhou letu Ch-101. Zcela zničena byla jedna z budov, kde podle kyjevských úřadů zahynuli dva lidé - lékař a dědeček jedné pacientky - a dalších 50 bylo zraněno. Dva dny po útoku ukrajinský ministr zdravotnictví i smrt chlapce, který byl na jednotce intenzivní péče. Škody po útoku jsou odstraňovány dodnes. Útok na nemocnici je pokládán za válečný zločin. |
Lipavský si prohlédl také kyjevskou dětskou nemocnici Ochmatdyt, kterou v červenci vážně poškodil ruský vzdušný úder. Na místě zdůraznil, že Česko bude nadále podporovat ukrajinské zdravotnictví.
„Je to smutná připomínka toho, proč je potřeba vytrvat s tom, že budeme podporovat Ukrajinu i vojensky, aby třeba taková raketa vůbec nevyletěla, nebo aby ji Ukrajinci dokázali střelit. A uděláme všechno pro to, aby se to také nemohlo nikdy týkat nás,“ řekl Lipavský novinářům.
„Když ruští barbaři shodili rakety na dětskou nemocnici v Ochmatdyt, napsal jsem, že něco takového může udělat jen ‚odpad lidstva‘. Když jsem to dnes ale viděl na vlastní oči, býval bych volil ostřejší slova,“ napsal později na sociální síti X.
Návštěva šéfa české diplomacie začíná den poté, co Rusko vypustilo na Ukrajinu jednu ze svých nejnovějších raket středního doletu, vybavenou nejadernou bojovou hlavicí. Podle prezidenta Vladimira Putina šlo o reakci na kroky Západu, který Kyjevu dovolil použít dodané střely proti cílům na ruském území. EU odpal označila za novou eskalaci ze strany Moskvy.
Na Ukrajinu za války přicestoval už počtvrté
Lipavského po cestě vlakem přivítala na kyjevském nádraží pracovnice protokolu ukrajinského ministerstva zahraničí, český velvyslanec v Kyjevě Radek Pech a ukrajinský velvyslanec v Praze Vasyl Zvarych.
Kromě jednání s jeho resortním kolegou Sybihou čeká českého ministra také diskuse s premiérem Denysem Šmyhalem. Zatím není jisté, zda se Lipavský sejde též s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Lipavský po příjezdu do Kyjeva na síti X uvedl, že ho zajímá jak se Ukrajincům daří čelit bombardování, jak fungují české projekty na místě a jak v následujících měsících lépe cílit mezinárodní pomoc. „O tom všem tu budu jednat,“ napsal bez bližších podrobností.
Dnes ráno jsem dorazil do Kyjeva.
Zajímá mě, jak se Ukrajincům daří čelit bombardování, jak fungují české projekty na místě a jak v následujících měsících lépe cílit mezinárodní pomoc. O tom všem tu budu jednat. https://t.co/XmutzJZtZP
Česko patří k největším podporovatelům Ukrajiny
Česko patří na mezinárodním poli k největším podporovatelům Ukrajiny v její už déle než tisíc dní pokračující obraně před ruskou agresí a bylo mezi prvními, kdo Kyjevu dodal těžkou výzbroj. Letos Praha zahájila iniciativu, jejímž cílem je získávat pro Ukrajinu dělostřeleckou munici ze zemí mimo EU.
Lipavský v čele české diplomacie vyvíjí úsilí, aby ruští diplomaté dostávali víza a povolení k pobytu v EU, která umožní pohyb pouze v rámci hostitelské země, a nikoli po celém schengenu.
Rusko napadlo Ukrajinu 24. února 2022 a v současnosti okupuje asi pětinu její rozlohy, včetně poloostrova Krym, protiprávně anektovaného už na jaře 2014. Ukrajinské jednotky se v posledních měsících snaží zadržovat mohutnou ruskou ofenzivu, která se soustřeďuje zejména v oblasti Donbasu na východě země.
Rusku se za značných ztrát na lidech i technice daří sice pomalu, ale setrvale postupovat. Kyjev tvrdí, že potřebuje větší pomoc Západu, aby měl šanci ruský nápor zadržet.
Podle prezidenta Vladimira Putina šlo o reakci na kroky Západu, který Kyjevu dovolil použít dodané střely proti cílům na ruském území. EU odpal označila za novou eskalaci ze strany Moskvy.
