Šéf litevské diplomacie odůvodnil svůj odchod tím, že ve vládě ani od prezidentky Grybauskaitéové necítí podporu. Prezidentka v uplynulých dnech Ušackase v souvislosti s aférou CIA kritizovala a prohlásila, že "ztratil její důvěru".
O věznicích CIA v Litvě čtěte více: |
Loni v prosinci vyšetřování zvláštní parlamentní komise potvrdilo, že vysoké státní orgány schválily výstavbu vězení CIA pro osoby podezřelé z terorismu. Některé dokumenty naznačily, že tajné věznice mohly být dokonce dvě - jedna malá, druhá velká. Komise ale nezjistila, zda tyto věznice byly vůbec uvedeny do provozu - nepodařilo se prý pro to nalézt náležité důkazy, protože letadla CIA měla volný přístup do země, bez litevských kontrol.
Právě této skutečnosti využíval Ušackas k prohlášením, že "záležitost je ze stolu" a "není co řešit". Již v listopadu na informace amerických médií o tajných věznicích v Litvě reagoval slovy, že "má důležitější věci na práci než dementovat novinářské plky". Tím ale rozhořčil prezidentku, protože podobné postoje podle ní hrubě poškozují zemi.
Podle agentury AP ale k dalším konfliktním bodům mezi Ušackasem a Grybauskaitéovou patřila politika vůči sousednímu Bělorusku a jejímu autoritářskému předákovi Alexandru Lukašenkovi. Ministr prosazoval tvrdý postoj, zatímco prezidentka se klonila ke zpružnění politiky vůči Minsku, navrhovanému Evropskou unií.
Americká stanice ABC News na možnou tajnou věznici CIA u Vilniusu poprvé upozornila už loni v srpnu. Litevští představitelé to tehdy popřeli. Prezidentka Grybauskaitéová ale poté prohlásila, že pokud se ukáže, že je to pravda, musí se Litva omluvit a přijmout odpovědnost. Litva byla údajně jednou ze tří zemí střední a východní Evropy, kde CIA po 11. září 2001 zřídila tajné věznice pro osoby podezřelé z terorismu. Další prý byly v Polsku a v Rumunsku.
