Nová vládní koalice má ve 141členném parlamentu 86 křesel. Její členové se už také dohodli na rozdělení ministerstev a dalších důležitých postů. Úsvitu Němenu připadnou tři ministerstva, včetně resortu spravedlnosti.
Žemaitaitis sám ale členem kabinetu nebude. Jím vedená protestní strana, která ve volbách skončila na třetím místě, spojuje levicové postoje s pravicově populistickým programem, uvádí agentura DPA.
Sociální demokraté před volbami prohlašovali, že s Úsvitem Němenu vládní spolupráci nenavážou. Vstup této strany do koalice proto vyvolal kritiku a pobouření v Litvě i v zahraničí. Například podle Bena Cardina, šéfa zahraničního výboru amerického Senátu, je vstup Úsvitu Němenu do vlády „proti základním hodnotám, které spojují naše země“.
Na čtvrtek, kdy se poprvé sejde litevský parlament v novém složení, je plánovaná demonstrace proti účasti Úsvitu Němenu na vládě.
Zlehčování holocaustu
Dvaačtyřicetiletý Žemaitaitis se letos na jaře vzdal poslaneckého mandátu, aby předešel hlasování o vyloučení z parlamentu. To bylo plánované poté, co ústavní soud rozhodl, že svými loňskými výroky na sociálních sítích rozdmýchával nenávist vůči Židům. Žemaitaitis byl pak obžalován z vytváření nepřátelského prostředí pro Židy a ze zlehčování holokaustu v Litvě.
Při podpisu koaliční smlouvy zástupci stran ujišťovali veřejnost, že nová vláda bude bojovat proti antisemitismu, xenofobii a jakémukoliv podněcování k nenávisti. Sám Žemaitaitis řekl, že „antisemitismus nelze tolerovat“.
Očekává se, že i s novou vládou bude Litva, která je členem EU a NATO, pokračovat v podpoře Ukrajiny. Tato země sousedící s ruskou Kaliningradskou oblastí patří mezi největší spojence Kyjeva. Mnoho z jejích obyvatel má obavy, že pokud by Rusko porazilo Ukrajinu, mohlo by napadnout i Litvu.
