Švec tvrdí, že Litviněnko byl najatý nejmenovanou významnou britskou společností, aby vypracoval kompromitující materiály týkající se ruské politiky. Díky rozsáhlým kontaktům se bývalému agentovi Litviněnkovi, který získal politický azyl v Británii, podařilo získat cenné informace.
Rozhodnutí o tom, že bude fyzicky zlikvidován, mělo být podle Švece přijato ve chvíli, kdy se část materiálů dostala do rukou oné nejmenované osoby sídlící v Kremlu.
„Nemohu si být jistý na 100 procent, ale jsem si dostatečně jistý,“ uvedl Švec. „Tato moje verze je nejpravděpodobnější verzí ze všech,“ dodal Švec, který žije nyní ve Washingtonu a pracuje jako odborný konzultant společností podnikajících v zemích bývalého SSSR.
Švec je dalším z řady bývalých agentů ruských tajných služeb, kteří se usadili v zahraničí a zabývají se byznysem či poradenstvím. V souvislosti s vyšetřováním případu Litviněnko, který také pracoval jako důstojník sovětské KGB, vyšlo najevo, jak velký počet ruských a sovětských agentů žije za hranicemi země. I když se často označují jako agenti bývalí, podle ruských expertů na tajné služby pojem jako „bývalý“ agent neexistuje.
Litviněnko byl otráven pravděpodobně 1. listopadu během setkání s třemi Rusy v jednom z londýnských hotelů. Dva z nich, Dmitrij Kovtun a Andrej Lugovoj, opět bývalí tajní ruští agenti, byli již ve věci vraždy Litviněnka vyslechnuti, ale nebyli obviněni. Oni sami totiž tvrdí, že jsou také oběti, nikoliv pachatelé. Litviněnko byl podle nich otráven před 1. listopadem a oni se od něj poloniem neznámým způsobem „zašpinili“. Poté radioaktivní stopy zanechávali všude, kam se pohnuli.
Doposud není jasné, jakým způsobem se do organismu Litviněnka dostalo radioaktivní polonium 210.
Litviněnko zemřel v londýnské nemocnici a právě tady ho těsně před smrtí měl navštívit Švec, který se přece jen přiklání k tomu, že Litviněnko dostal smrtelnou dávku 1. listopadu. „Vypil šálek čaje, který nenalili před jeho očima,“ tvrdí Švec. „Vždycky tvrdil, že cítí nepřítele na kilometr daleko, v tomto případě se zmýlil,“ dodal.
Rozhodnutí o tom, že bude fyzicky zlikvidován, mělo být podle Švece přijato ve chvíli, kdy se část materiálů dostala do rukou oné nejmenované osoby sídlící v Kremlu.
„Nemohu si být jistý na 100 procent, ale jsem si dostatečně jistý,“ uvedl Švec. „Tato moje verze je nejpravděpodobnější verzí ze všech,“ dodal Švec, který žije nyní ve Washingtonu a pracuje jako odborný konzultant společností podnikajících v zemích bývalého SSSR.
Švec je dalším z řady bývalých agentů ruských tajných služeb, kteří se usadili v zahraničí a zabývají se byznysem či poradenstvím. V souvislosti s vyšetřováním případu Litviněnko, který také pracoval jako důstojník sovětské KGB, vyšlo najevo, jak velký počet ruských a sovětských agentů žije za hranicemi země. I když se často označují jako agenti bývalí, podle ruských expertů na tajné služby pojem jako „bývalý“ agent neexistuje.
Litviněnko byl otráven pravděpodobně 1. listopadu během setkání s třemi Rusy v jednom z londýnských hotelů. Dva z nich, Dmitrij Kovtun a Andrej Lugovoj, opět bývalí tajní ruští agenti, byli již ve věci vraždy Litviněnka vyslechnuti, ale nebyli obviněni. Oni sami totiž tvrdí, že jsou také oběti, nikoliv pachatelé. Litviněnko byl podle nich otráven před 1. listopadem a oni se od něj poloniem neznámým způsobem „zašpinili“. Poté radioaktivní stopy zanechávali všude, kam se pohnuli.
Doposud není jasné, jakým způsobem se do organismu Litviněnka dostalo radioaktivní polonium 210.
Litviněnko zemřel v londýnské nemocnici a právě tady ho těsně před smrtí měl navštívit Švec, který se přece jen přiklání k tomu, že Litviněnko dostal smrtelnou dávku 1. listopadu. „Vypil šálek čaje, který nenalili před jeho očima,“ tvrdí Švec. „Vždycky tvrdil, že cítí nepřítele na kilometr daleko, v tomto případě se zmýlil,“ dodal.
