Česko je jedinou z nových zemí, která vstupem do Schengenského prostoru „přišla“ o své hranice. Všechny ostatní státy vedle výhod schengenského prostoru pocítí i nevýhody, které přináší nejen nutnost důslednějšího střežení „vnější hranice“, ale i velké přitvrzení vízového režimu se sousedními státy, které nejsou členy EU.
Padnou tak nejen všechny dvoustranné dohody, na jejichž základě třeba Slovensko, ale i Polsko dávalo Rusům a Ukrajincům víza bezplatně. Navíc jsou schengenská víza složitější a jejich vydání trvá desetkrát déle, než v případě dosavadních víz národních.
Konzuláty proto kolabují a tisíce ruských a ukrajinských turistů, ale i obchodníků víza nedostanou včas, nebo vůbec. „Třetina potencionálních hostů se nedostane k vízům,“ řekl slovenským HN viceprezident Svazu hotelů a restaurací Jozef Bedžala. „Nárůst vízové agendy je obrovský. Víza se vydávají vrámci těch lidských zdrojů a finančních možností, které ministerstvo má,“ konstatoval mluvčí slovenské diplomacie Ján Škoda.
Podobný problém řeší Polsko, které jen loni vydalo milión víz Ukrajincům a Rusům. Například Rusové z Kaliningradské enklávy byli zvyklí jezdit v létě k polskému moři a v zimě do polských hor, si to budou nyní rozmýšlet, nejen kvůli obtížnosti získání víza, ale také kvůli poplatku několik desítek euro za jeho získání. „Bohaté to neodradí, ale střední třídu už ano,“ napsal polský list Gazeta Wyborcza.
Další podrobnosti o problémech hoteliérů si přečtěte v sobotním vydání deníku |