2. září 2019 5:00 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Londýn plný rozhořčení a vulgarismů. ‚Musíme Johnsona zastavit. Teď‘

Tisíce lidí v Británii protestovaly proti kroku premiéra Johnsona | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Tisíce lidí v Británii protestovaly proti kroku premiéra Johnsona | foto: Reuters

LONDÝN V ulicích Londýna se v posledních měsících demonstrovalo proti lecčemu: proti brexitu, klimatické změně nebo Donaldu Trumpovi. Ještě nikdy ale nebylo cítit takové rozhořčení a slyšet tolik vulgarismů jako tentokrát.

Z londýnského nádraží Charing Cross se valí zástupy lidí. Je sobota odpoledne, ale nezdá se, že by někdo mířil na piknik do St. James’s Parku. Všichni zahýbají doleva na ulici Whitehall a směřují k Downing Street, k sídlu britské vlády. V Londýně se schyluje k další demonstraci proti brexitu.

„Boris je fašistické ho*ado!“ vítá nás z pódia Chichi, náctiletá dívka zastupující organizaci Do p*dele s vládou, do p*dele s Borisem. Dav nadšeně tleská a Chichi pokračuje: „Borisova agenda je fašistická je součástí globální aliance extrémní pravice… Historie ukazuje, že se nesmíme spoléhat na poslance. Je načase nejen bránit to málo, co nám zbylo, ale zorganizovat se pro mnohem víc!“

Chichi je na pódiu záhy vystřídána Dawn Butlerovou, poslankyní opozičních labouristů, která je stínovou ministryní pro ženy a rovnoprávnost. Ani ona nejde pro silná slova daleko. Začne slovní hříčkou spočívající ve dvojsmyslnosti výrazu „johnson“. Ten totiž v anglickém slangu může označovat mužský pohlavní orgán.

Demonstranti poukazují na na to, že považují premiérův krok za ohrožení...
Johnson vyvolal na domácí politické scéně pobouření, když oznámil...

„Johnsone, mám pro tebe vzkaz!“ volá labouristická poslankyně a dívá se doprava, směrem k úřadu vlády. „Johnsonem ses narodil a johnsonem už zůstaneš!“

Kde jsou ty časy, kdy Londýňané považovali svého starostu Borise Johnsona jako „cool“ a zbožňovali ho? Lidé okolo mě třímají transparenty, kde je mu domalován hitlerovský knírek. Na jedné ceduli se pod Borisovou blonďatou čupřinou skví nápis „Dicktator“ (diktátor) – a opět jde o variaci na pojmenování pohlavního údu.

„Johnsone, radši si v čísle 10 neinstaluj záclony. Dlouho tam nebudeš!“ pokračuje Dawn Butlerová v kanonádě. „Lidé dneska bojují za demokracii po celé zemi, lidé dneska bojují za demokracii po celém světě! A jestli se říkalo, že se revoluce bude vysílat (odkaz na britskou televizní show – pozn. red.), vysílá se právě dneska!“

„Zastavme puč!“ odpovídá Butlerové skandující dav.

Nespokojenost se stupňuje

Byl už jsem v Londýně svědkem mnoha demonstrací – proti brexitu, proti Donaldu Trumpovi, proti klimatické změně. Tahle je ale zdaleka nejvášnivější. Slova o pučích, revolucích, sprosté nadávky. A důvod? Premiérovo rozhodnutí odročit letos parlament na nezvykle dlouhou dobu. Je to odvážné politické rozhodnutí, jedná se ale skutečně o hrozbu pro demokracii?

„Demokracie je v téhle zemi určitě ohrožená. Nejpozději od června 2016 (referenda o brexitu – pozn. red.),“ říká mi 39letá Sandra, která přišla na demonstraci se svým malým synem. I on v rukou třímá transparent. „Děti jsou vážně proti odročení“, píše se na něm; především jde ale o akronym anglického slova CRAP – „sra*ka“.

„Tím, že Johnson rozpustil parlament, jenom potvrdil, co má celou dobu za lubem,“ pokračuje Sandra. „Na demokracii mu nezáleží.“

Britský parlament se ale přece odročuje každoročně a k politickým hrám ho využil nejeden ministerský předseda před Johnsonem. A nebyl to snad právě premiér John Major, kdo v roce 1997 odročil parlament na tři týdny? Ten John Major, který se právě chystá Johnsona za stejný krok žalovat…

„Abych řekla pravdu, rok 1997 už si moc nepamatuju. To jsem byla ještě mladá,“ směje se Sandra. „Teď jde ale o budoucnost našich dětí. Mají právo žít ve svobodném světě. Když Johnsona nezastavíme teď a tady, tak už to možná nedokáže nikdo,“ dodává vážně. Její syn drží svůj transparent hrdě nad hlavou. Loučím se se Sandrou a snažím se probojovat hustým davem. Je to sisyfovský úkol a cesta od Downing Street k Churchillově soše na Parlamentním náměstí – asi 300 metrů – mi trvá skoro hodinu. Snažím se najít někoho, kdo se s demonstrací neztotožňuje. Dřív jich bývalo všude okolo plno. Zdá se ale, že odpůrci Unie s Johnsonovým nástupem do funkce protestovat přestali.

Nakonec se mi ale přece jen podaří najít muže oblečeného v barvách britské vlajky – to bývá neomylný znak brexitáře. Jmenuje se Sean a pochází z jižního Londýna.

„Protestujou tady pořád ti stejní lidé. Jednou si oblíknou tričko proti Trumpovi, podruhé proti brexitu. No není to fraška?“ Možná, že je. Ale abychom byli féroví, mám pocit, že i Seana už jsem někde viděl.

„Parlament odročuje královna, ne Boris,“ vysvětluje Sean. „Proč teda všichni tihle lidé“ – ukazuje směrem k Downing Street – „nejdou sprostě křičet před Buckinghamský palác? Na to si totiž netroufnou…“

S Dawn Butlerovou Sean nesouhlasí. Boris si prý záclony do čísla 10 nainstalovat může, a snad na co nejdelší dobu.

TIPY NA PODZIM: Knížky, které vám zpříjemní chladné večery
TIPY NA PODZIM: Knížky, které vám zpříjemní chladné večery

Knížka, deka, čaj... zní to jako klišé, ale pořád jde o jednu z nejlepších trojic, se kterými můžete strávit podzimní večer.