Po sečtení asi poloviny odevzdaných hlasů je 80,97 procenta voličů proti a 18,8 procenta pro. Volební účast dosáhla 69,23 procenta.
ČTĚTE TAKÉ: |
Referendum iniciovala loňská petiční akce ruskojazyčné menšiny, když se během listopadu podařilo shromáždit téměř 190 000 podpisů.
Ruská menšina tvoří třetinu obyvatel Lotyšska
Ruskojazyčná menšina tvoří asi třetinu z 2,1 milionu obyvatel pobaltské země. Silná komunita lidí hovořících rusky je pozůstatkem sovětského období, kdy se pobaltské státy - a především Lotyšsko - staly cílem silné vlny ruských přistěhovalců. Někteří její příslušníci mají za to, že jsou oběťmi diskriminace, a domnívají se, že kdyby byl ruštině přiznán status státního jazyka, mohl by se tento stav změnit.
Lotyšsko nabylo samostatnosti po rozpadu SSSR v roce 1991. Ruští imigranti žijící v zemi museli požádat o lotyšské státní občanství a absolvovat jazykový test, aby se nestali osobami bez státní příslušnosti. Pro tisíce z nich byl test velmi obtížný. Platné občanství nemá zhruba 16 procent Lotyšů, kteří se přistěhovali před rozpadem SSSR.
Jazyková otázka a postavení sovětských přistěhovalců je v Lotyšsku dodnes citlivou politickou otázkou. Podle agentur referendum rozpory ve společnosti zřejmě ještě prohloubí.
