Čtvrtek 18. července 2024, svátek má Drahomíra
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Svět

Je lepší být připraven na černý scénář. Lotyši opevňují hranici s Ruskem

Lotyšská armáda opevňuje hranice s Ruskem. (1. května 2024) foto: Profimedia.cz

Na místech, kde dřív ráz krajiny nerušily ani stanice pohraničníků, nyní vzniká hluboký příkop. Lotyši se rozhodli, že pokud se ruský agresor jednoho dne rozhodne po Ukrajině napadnout i je, budou připraveni. V příštích pěti letech půjde na opevnění hranic s Ruskem 330 milionů eur (přes 8 miliard korun) z lotyšského státního rozpočtu.
  20:07aktualizováno  6. června 18:17

„Podél hranice plánujeme vybudovat protitankové příkopy a pak je posílit o ‚dračí zuby‘. Každý region však bude mít vlastní řešení. Nehodláme využívat jen státní zdroje, chceme také přilákat soukromé společnosti,“ říká ženijní důstojník lotyšské armády Kaspar Lazdins.

Nejrušnějším místem lotyšsko-ruské hranice je podle stanice Rádio Svobodná Evropa (RFE/RL) momentálně Terehova na jihu země, kde stojí dlouhé fronty kamionů. Tamní dálnice vede přímo do Moskvy a blízko je to odsud i do Běloruska. Kolem zdejšího hraničního přechodu vyrostl plot už v roce 2019, kdy se běloruský režim pod vedením tamního vládce Alexandra Lukašenka v rámci hybridní války se Západem rozhodl do Evropské unie posílat běžence.

Brzy však k plotu přibudou další opevnění v rámci „plánu na posílení východní hranice“. Ve vesnici Terehova také visí letáky a vábí potenciální zájemce o práci pohraničníka anebo úředníka v související administrativě. „My jsme NATO,“ píše se na plakátech. Samotní obyvatelé obce se však na potřebnosti plánovaných opatření úplně neshodnou, popisuje stanice. Některým přítomnost hraničního přechodu už ani nepřijde na mysl, jiní mají strach.

„Nevíme, jestli přijedou tanky, ale samozřejmě se toho bojíme. Mám rodinu, děti. Nemyslím na dnešek, ale na to, co bude za dvacet let,“ říká mladá matka Yulia. Starší muž Nikolai však utrácení za další ploty považuje za zbytečné. „Bylo by lepší, kdyby těch 330 milionů eur dali raději do silnic. Pokud, nedej Bože, přijde válka, ta opevnění nás stejně nezachrání,“ míní.

Lotyšská armáda opevňuje hranice s Ruskem. (1. května 2024)

Důchodce Gennady zase pochybuje o smyslu hloubení příkopů. „V moderních válkách není nic účinnějšího než diplomacie. Neměly by se zavírat ambasády, neměly by se přerušovat diplomatické vztahy. Jedině diplomacie udrží mír,“ domnívá se.

Status neobčana

Status takzvaného „neobčana“ náleží lidem, kteří na území Lotyšska přišli během sovětské okupace a poté, co země znovu získala nezávislost, si nepožádali o lotyšské občanství anebo ho nezískali. Tito lidé nemají žádnou jinou národnost.

Lotyšští neobčané nemohou volit či se hlásit o pozice ve státní administrativě, armádě a policii. Mají však právo v zemi žít, pobírat důchod, mají nárok na zdravotní péči.

Rozdíl mezi nimi a zmíněnými Rusy bez lotyšského občanství je v tom, že neobčané nemají žádnou druhou vlast, kam by se mohli vrátit. Status neobčana se týká všech národnostních menšin, kromě Rusů i Ukrajinců, Poláků či Bělorusů.

„Lotyši zdůrazňují, že možnost naturalizace je bytostným právem každého „neobčana“. Podmínkou je složení zkoušky z lotyštiny a ze znalosti základních lotyšských reálií,“ uvádí české ministerstvo zahraničí s tím, že děti neobčanů narozené v Lotyšsku automaticky získávají všechna práva.

Když Lotyšsko v roce 1991 znovu získalo nezávislost, přišlo o některá území. Ta se na nástupci Sovětského svazu – Rusku – pokusila po roce 2000 získat zpět. „Nikdy nebudeme jednat o tématu územních nároků. Riga dřív dostane uši mrtvého osla,“ vzkázal tehdy ruský diktátor, který si ani ne o dvě dekády později začal nárokovat Ukrajinu a ještě předtím poslal vojáky do Gruzie.

V Lotyšsku s necelými dvěma miliony obyvatel je i dnes silná ruská menšina, na populaci se podílí až z 24 procent. Mnoho Rusů však není lotyšskými občany a má jen ruský pas. Těm se trvalý pobyt pravidelně po několika letech prodlužuje.

Pro tyto lidi lotyšská vláda po ruské invazi na Ukrajinu zavedla jazykové testy, které mají prověřit jejich každodenní znalost lotyštiny. Pohrozila také, že jim povolení k pobytu odebere anebo ani neudělí, pokud o něj žádají poprvé. Po vypršení tohoto povolení mohou být Rusové vyhoštěni do své vlasti.

Putin poté prohlásil, že Riga s těmito Rusy „zachází jako s prasaty“ a pokud v tom bude pokračovat, „sama bude čelit stejnému prasáctví“. „Nemyslím si, že štěstí přijde do domu těch, kteří takovou politiku provádějí,“ řekl loni v prosinci.

Lotyšsko poté obnovilo povinnou vojenskou službu a zúčtovalo i s historickým dědictvím, které donedávna připomínalo éru SSSR. Zbouralo některé sochy a památníky, zakázalo také oslavy 9. května, kdy Rusové na rozdíl od evropských zemí slaví konec druhé světové války.

Podle bývalého velitele lotyšských pozemních vojenských sil Igora Raeva teď sice může být těžké představit si, že Putin nařídí invazi do Pobaltí, dění na Ukrajině by však mělo být varováním. „Vztahy Ruska s Ukrajinou se v průběhu času zhoršovaly. Co jsme považovali za nemožné v roce 2008, se v roce 2014 stalo velmi pravděpodobným. A pak, v roce 2022, se to stalo,“ připomíná.

„Nevíme, jak se situace v budoucnu vyvine, jak skončí válka na Ukrajině a co po ní bude následovat. Proto je lepší být připravený a dost silný na to, abychom ustáli jakýkoliv scénář,“ vysvětluje s tím, že budovaná opevnění jsou jen jedním prvkem lotyšské strategie. „Obranné struktury nemají žádný dopad, pokud v nich nebudeme mít své jednotky,“ upozorňuje.

Raev odhaduje, že nyní oslabená ruská armáda obnoví svou sílu „nejdřív za pět let“. „Myslím, že až se Rusko vrátí ke svému vojenskému potenciálu, budeme připraveni,“ dodává lotyšský důstojník.

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!