To vše v podmínkách naprosté tmy, neboť lupiči krátce před tím zapálili trafostanici a tím vyřadili dodávku elektrického proudu.
Policie zadržela tři podezřelé z vyloupení slavné klenotnice v Drážďanech. Patří do arabského rodinného klanu |
Dramatické chvíle se odehrály nad ránem dne 25. listopadu 2019. V pátek v Drážďanech za přísných bezpečnostních opatření začal proces s šesti podezřelými, i po více než dvou letech však kolem neobyčejné loupeže zůstává mnoho neznámých. Tou největší je osud ukradených předmětů, jejichž pojistná hodnota podle německých úřadů činila v přepočtu téměř tři miliardy eur: co se s nimi stalo není známo.
Tisíce drahokamů
Jedná se o několik desítek šperků a dalších uměleckých předmětů, které dohromady obsahovaly na 4300 diamantů a briliantů. Patří mezi ně historické brože, perlový náhrdelník i vzácný vykládaný meč.
Ukradené exponáty pocházejí vesměs z 18. století a podle odborníků jde o jedinečné, nezaměnitelné kusy, které každý, kdo se v oboru alespoň trochu vyzná, snadno identifikuje. Jednou z vyšetřovacích verzí proto je, že zloději jednotlivé drahé kameny vytrhali a pokusili se je prodat jednotlivě, aby nevzbudili podezření.
K vypátrání odcizených cenností zatím nepomohla ani odměna ve výši 500 000 eur (v přepočtu asi 12,3 milionu korun) vypsaná za informaci, která by vedla k nalezení lupu.
Stopy vedou do Berlína
Před vrchním zemským soudem v Drážďanech v pátek stanulo šest mladých mužů ve věku 23 až 28 let, kteří čelí obžalobě z organizované krádeže velkého rozsahu a žhářství. V případě odsouzení jim hrozí 10 až 15 let vězení. Jde o německé občany arabského původu, všichni jsou členy rozvětvené rodiny: před soudem stojí tři bratři a jejich bratranci.
Vyšetřovatelé se domnívají, že jde o příslušníky tzv. klanu Remmů, který se podle všeho specializuje na krádeže cenných uměleckých předmětů. Podle obžaloby existuje spojitost se staršími velkými případy jako bylo vloupání do luxusního berlínského obchodního domu KaDeWe v roce 2014 (tehdy zloději použili k destrukci vitrín se zbožím podobná kladiva jako v roce 2019 v Drážďanech) či krádež obří zlaté stokilogramové mince z Bodeho muzea rovněž v Berlíně.
Existují i další paralely. Stejná hydraulická rozřezávačka, kterou pachatelé použili k překonání mříží v Drážďanech, byla na scéně i v případě vloupání do Bodeho muzea.
Za loupež v Bodeho muzeu v roce 2017, byl již odsouzen ke čtyřem a půl letům vězení Wissam Remmo, který nyní stojí před soudem v Drážďanech. Ani v případě této krádeže se ovšem odcizený předmět dosud nenašel.
Drážďanský proces, o kterém se očekává, že potrvá nejméně do října tohoto roku, byl včera zahájen v místnosti speciálně upravené pro souzení extremistů či teroristů. Obviněné hájí čtrnáct právníků.
Okruh podezřelých kolem drážďanské loupeže je ovšem mnohem širší než šestice mladíků, kteří včera stanuli před soudem. „Vyšetřujeme dalších čtyřicet podezřelých, kteří se podle našeho názoru na loupeži podíleli,“ řekl listu Welt am Sonntag drážďanský vrchní státní zástupce Jürgen Schmidt.
Slabé zabezpečení světové sbírky
Vyšetřovatelé se zejména zaměřují na lidi z okruhu zaměstnanců muzea a také na ostrahu objektu. Zloději totiž podle všeho měli velmi detailní informace o prostorovém uspořádání napadené části sbírky, které nemohli získat jen na základě běžné předchozí návštěvy. K podezřelým okolnostem se řadí i fakt, že čtyři členové ochranky sice na monitorech sledovali dramatický průběh loupeže, nijak však nezasáhli.
Německá média upozorňují na to, že sbírka nevyčíslitelné hodnoty byla jen poměrně slabě zabezpečena. „Nerozbitné“ sklo zloději prorazili během několika sekund, v objektu byly nainstalovány zastaralé bezpečnostní kamery a automatická čidla zachycující podezřelý pohyb nefungovala.
Klenotnice Zelená klenba, kde k loupeži došlo, se nachází v areálu drážďanského Rezidenčního zámku a slouží jako historická muzejní sbírka. Svým založením v roce 1723 se řadí mezi nejstarší muzea světa.
Prostory Zelené klenby byly silně poškozeny během spojeneckého bombardování Drážďan v únoru 1945, sbírky však byly již dříve odvezeny na bezpečné místo a samotná kolekce neutrpěla. Po dlouhé rekonstrukci byly prostory znovu otevřeny v roce 2006.
