28. července 2019 16:00 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Lov velryb v Japonsku. Obnovení tradice, nebo začátek konce upadajícího průmyslu?

Velryba - ilustrační foto. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Velryba - ilustrační foto. | foto: Shutterstock

TOKIO/PRAHA  Tokio po třech dekádách přestalo schovávat lov velryb za „vědecké účely“. Důvodem obnovení komerčního lovu kytovců je snaha japonské vlády oživit tisíce let starou tradici a zájem o velrybí maso. Jeho spotřeba se však stále snižuje. Příčinou je ekologie i turistika.

Z přístavu Kuširo na jihovýchodě japonského ostrova Hokkaidó vyplula ten den flotila pěti velrybářských lodí, zpátky se - k jejímu vlastnímu překvapení – vrátila s úlovkem dvou plejtváků malých. Rybáři v modrých plastových overalech pokřtili prvního z kytovců saké z papírových kelímků, aby vyjádřili své díky a oslavili první úlovek. Výprava totiž měla být pouze ceremoniální.

V pondělí 1. července tak Japonsko po 31 letech obnovilo komerční lov velryb, který se od roku 1988 poté, co jej Mezinárodní velrybářská komise (IWC) v roce 1986 zakázala, „schovával“ za takzvaný lov pro vědecké účely. Maso se ale stále objevovalo na pultech obchodů. Japonsko před půl rokem z IWC vystoupilo, což dle průzkumu tamní veřejnoprávní televize NHK přivítala těsná většina občanů, a nerespektovalo ani verdikt Mezinárodního soudního dvora (ICJ) z roku 2014, který zabíjení velryb ve jménu vědy označil za nezákonné.

Země vycházejícího slunce nyní podle tamní agentury pro rybolov oznámila, že lov kytovců bude omezen na oblast japonské výlučné ekonomické zóny, tedy 200 námořních mil (asi 370 kilometrů) od pacifického pobřeží země, a po zbytek roku stanovila kvótu 227 ulovených velryb – konkrétně 52 plejtváků malých, 150 plejtváků Brydea a 25 plejtváků sejvalů, který patří mezi ohrožené druhy. Loni přitom Japonsko ulovilo ve vodách kolem Antarktidy a v severozápadním Pacifiku na 600 kytovců.

Návrat k tradicím…

Ale proč se vlastně ostrovní císařství k lovu velryb bez jakýchkoli zastíracích manévrů vrací? Odpověď nabízí i dvě hlavní velrybářská města, kde nedávný krok japonské vlády lovci, jejich rodiny i místní úředníci s nadějí na bezpečný návrat harpunářů a dobrý úlovek oslavovali.

Nejen v Kuširu, ale i v Šimonoseki na samotném západním cípu největšího japonského ostrova Honšú. Právě Šimonoseki je totiž volební okrskem japonského premiéra Šinza Abeho, konzervativce a tradicionalisty z Liberální demokratické strany (LDP), který by vedle tradice lovu velryb zemi rád vrátil i oficiální armádu. Tu nyní japonská pacifistická ústava, přijatá po druhé světové válce, zapovídá – země má jen obranné síly.

„Doufáme, že komerční lov velryb se rozběhne tak rychle, jak jen to bude možné, přispěje k místní prosperitě a předá bohatou japonskou kulturu velryb další generaci,“ řekl zástupce mluvčího japonské vlády Jasutoši Nišimura novinářům v Tokiu.

Japonci podle dostupných historických podkladů loví velrybí maso už nejméně od 16. století, právě druhá světová válka ale v jeho konzumaci znamenala zvrat - dostupné maso kytovců totiž v „hubených“ letech po válce dodávalo japonské populaci tolik potřebné proteiny. Roční spotřeba velrybího masa vrcholila v roce 1962 223 tisíci tun masa, v 70. a 80. letech bylo smažené velrybí maso běžným chodem v japonských školách. Rychle ho však nahradilo jiné. V roce 1986, před zákazem komerčního lovu kytovců, dodávky klesly na 6 tisíc tun.

V posledních letech Japonci lov drasticky omezili, a to jak kvůli mezinárodním protestům, tak poklesu domácí poptávky po velrybím mase. Dnes velrybáři podle agentury pro rybolov dodávají na japonský trh asi 4 až 5 tisíc tun velrybího masa ročně. Pro představu to činí 30 až 40 gramů na osobu.

…či rezignace?

Ale to, co odsoudily mnohé ochranářské organizace, jež se obávají nízkých stavů velryb v japonských pobřežních vodách a zvažují sabotáž lovu, vidí někteří jinak – třeba jako pokus japonské vlády zachovat si tvář a nechat už tak ztrátový velrybářský program postupně podlehnout měnící se době a chuti.

Za poslední rok přišel o 1,6 miliardy jenů (asi 335 milionů korun) a navzdory vládní podpoře lov velryb v téměř 130milionovém Japonsku zaměstnával v roce 2017 jen asi 300 lidí. Ve stejný rok navíc podle vládních dat činilo velrybí maso méně než 0,1 procenta celkové konzumace masa v zemi.

„Jsou dny, kdy k nám přichází více zvědavých turistů než Japonců,“ svěřila se televizi al-Džazíra servírka Akane v podniku Kudžiraja, jedné z posledních tradičních tokijských restaurací specializující se na velrybí maso. „Museli jsme proto omezit otevírací dobu,“ dodala.

Podle činitele japonské agentury pro rybolov Hidekiho Moronukiho záleží osud komerčního lovu velryb v Japonsku na tom, jestli konzumenti maso přijmou ve chvíli, kdy už nebude jeho prodej tolik dotován jako dřív a maso zřejmě podraží.

Předloňský průzkum Japonské velrybářské asociace (JWA) ukázal, že velrybí maso ochutnalo za život 64 procent dotázaných Japonců, ale většina z nich ho v posledních pěti letech nejedla.

„Je to začátek konce japonského velrybářství,“ myslí si Patrick Ramage, šéf oddělení ochrany mořské fauny Mezinárodního fondu pro ochranu zvířat (IFAW). Podle něj z obnovení komerčního lovu nakonec budou profitovat všichni – velryby, Japonsko i ochranáři.

Island letos lovit nebude

Lov velryb totiž upadá i na Islandu a v Norsku, kde velrybáři v posledních letech loví stále méně kytovců kvůli kritice, že komerční lov poškozuje image země v očích turistů.

V sezoně 2017-2018 Island ulovil jen 17 velryb, Norsko 432. Přitom kvóta na Islandu činila 378 a v Norsku 1278 velryb. Vyplývá to z dat IWC. Island navíc letos od lovu po 17 letech zcela upustil. Jedním z důvodů je právě i upadající zájem o velrybí maso na japonském trhu, kam ho Islanďané vyváží.

I Japonci tak zřejmě začínají chápat ekoturistiku jako lepší možnost pro velryby než jejich lov kvůli jídlu. „Lidé žijící na pobřeží se budou mít lépe, když se velryby budou pozorovat, ne lovit,“ uzavírá Ramage.

ŠKOLNÍ ROZVRH: Stáhněte si zdarma pro svého školáka
ŠKOLNÍ ROZVRH: Stáhněte si zdarma pro svého školáka

Možná už připravujete s dětmi školní aktovku, nakupujete pomůcky, ořezáváte pastelky... Nezapomeňte na rozvrh hodin. Máme pro vás jeden k vytištění.

Najdete na Lidovky.cz