Lídři EU se na summitu neshodli, zda jednat s Putinem. Chtějí vůči Rusku sankce, ale i dialog |
O Rusku se debatovalo již během předchozí květnové vrcholné schůzky. Tentokrát ovšem těsně před zahájením summitu Francie a Německo překvapivě navrhly uspořádat setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. A to přesto, že stále ještě platí sankce vyhlášené po ruské anexi Krymu v roce 2014.
Nápad, pro který se snažili získat německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron podporu mezi ostatními unijními premiéry, ovšem narazil. Proti se postavili především zástupci vlád ze zemí střední a východní Evropy.
„Ne bez nějakých předchozích kroků,“ reagoval lotyšský premiér Krisjanis Karins. „Měli bychom být extrémně opatrní,“ doplnil jeho slova litevský prezident Gitanas Nauseda. „Jeví se mi to, jako bychom najali medvěda, aby nám hlídal hrnec s medem,“ dodal. Kromě zástupců Pobaltí se proti schůzce s Putinem vyslovil i polský premiér Mateusz Morawiecki.
Merkelová s Macronem naopak poukazovali hlavně na skutečnost, že i americký prezident Joe Biden se nedávno s Putinem sešel, ačkoli na kritickém postoji Washingtonu vůči Moskvě se nic nezměnilo. „Jsme sice ze strany Ruska vystaveni stále novým provokacím, ale vidíme také nutnost najít ve vztazích s Ruskem společný základ,“ uvedl Macron. „Dialog s Ruskem je potřebný pro stabilitu Evropy,“ prohlásil francouzský prezident.
Protože je ovšem v otázkách zahraniční politiky zapotřebí jednomyslnost, Německo a Francie s návrhem neuspěly. Podpořily je Rakousko, Itálie, Řecko a Kypr.
Ze západoevropských lídrů se proti německo-francouzské iniciativě postavil nejhlasitěji Nizozemec Mark Rutte. Pokud by se prý nějaká taková schůzka konala, on by se jí nezúčastnil. Důvodem je, že Nizozemsko činí Rusko odpovědné za incident, kdy bylo 17. července 2014 sestřeleno letadlo Malajských aerolinií nad východní Ukrajinou. Na palubě stroje bylo 298 lidí, kteří všichni zahynuli. Mezi oběťmi bylo 192 občanů Nizozemska.
Orbánův zákon o sexuálních menšinách vyvolal na summitu EU nevídanou debatu. Lídři vyzvali k jeho zrušení |
Vůbec největší debaty se na summitu EU nakonec točily okolo tématu, které oficiálně ani nebylo na pořadu jednání. Šlo o nedávno přijatý maďarský zákon zakazující na školách osvětu o sexuálních menšinách. Již před summitem ho řada premiérů označila za nepřijatelný a odporující hodnotám EU. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ho označila jako „ostudu“.
Maďarský premiér Viktor Orbán naopak normu v Bruselu obhajoval. Nechce prý nikoho diskriminovat, ale jejím účelem je posílit práva dětí a rodičů. Největší kritiku přitom vyvolalo, že souběžně se zákonem parlament rozhodl i o zpřísnění trestů za pohlavní zneužívání dětí, což může vyvolat dojem, že homosexualita a pedofilie spolu souvisí.
Z premiérů EU se před summitem vůči zákonu nejvíc vymezil šéf nizozemské vlády Rutte. „Je mým úmyslem srazit Maďarsko na kolena. Musí pochopit, že je buď členem Evropské unie, a tím pádem členem společenství sdílejícího stejné hodnoty, nebo musí ven. V opačném případě tu nemá co pohledávat,“ řekl.
Během čtvrteční večeře, kde se kvůli maďarskému zákonu strhla bouřlivá diskuse, pak Rutte Orbána vyzval, aby jeho země aktivovala článek 50 Smlouvy o EU, jímž může oznámit záměr vystoupit ze Společenství. Při večeři vystoupil i lucemburský premiér Xavier Bettel, jenž žije v homosexuálním svazku, a popisoval obtíže svého vlastního coming outu.
Rezoluci varující před omezováním základních práv, hlavně pokud jde o diskriminaci na základě sexuální orientace, podpořilo 17 unijních premiérů. Na stranu Maďarska se naopak postavili premiéři Polska a Slovinska.
