Český ministr zahraničí ve zprávách adresovaných poradci hlavy státu Petru Kolářovi mimo jiné uvádí, že prezident může získat klid, když bude Turek na ministerstvu životního prostředí. K otázce možné dodávky letounů L-159 Macinka napsal, že jediný důvod, proč Ukrajinci letouny nedostanou, bylo Pavlovo „neuvážené“ prohlášení do médií v této věci.
Možnost dodávky letounů pro účely sestřelování ruských dronů zmínil Pavel během své nedávné návštěvy Ukrajiny. Později potvrdil, že měl na mysli české armádní letouny L-159. Macinka prezidentovo prohlášení kritizoval a vláda premiéra Andreje Babiše poté oznámila, že prodej letadel možný není, neboť je česká armáda potřebuje.
„Macinka naznačil, že odpor vlády proti předání lehkých bitevních letounů L-159 Ukrajině souvisí s neústupností prezidenta Petra Pavla,“ píše Jevropejska pravda v článku s titulkem „Odmítnutí Česka předat Ukrajině letadla bylo pomstou prezidentovi“.
Kauzy si všímají i další ukrajinská média jako agentura Ukrinform či server Censor.net, který rovněž píše o „mstě“ v souvislosti s letouny L-159 pro Ukrajinu.
Slováci píší o šoku, Poláci o skandálu
O textových zprávách ministra zahraničí Macinky a reakci prezidenta Pavla i slovenská média. Portál Aktuality.sk píše o bezprecedentním skandálu. Podle listu Sme jde o dosud nejvážnější konflikt mezi prezidentem a vládou Andreje Babiše. Deník Pravda o kauze zase psal na úvodní stránce svého webu pod titulkem „Šok z Pražského hradu: Pavel obvinil českého ministra zahraničí z vydírání. Prezident zveřejnil zprávy“. Podobnou formulaci zvolil i list Nový čas.
„Skandál v Česku. Prezident obvinil ministra z vydírání,“ uvedl ke kauze polský server onet.pl. O „vydíraném prezidentovi“ píše v souvislosti s kauzou web polské veřejnoprávní stanice TVP.
Server Euractiv, který se zaměřuje na dění v Evropské unii, připomněl, že zveřejnění Macinkových zpráv přichází krátce před plánovanými schůzkami šéfa české diplomacie v Bruselu a před jeho první účastí na zasedání unijních ministrů zahraničních věcí, kde by se měl setkat s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a šéfkou zahraniční politiky EU Kajou Kallasovou.
