První odhady přitom naznačovaly, že by úvodní dějství parlamentních voleb mohlo skončit překvapením. Levicová aliance, již tvoří kromě Mélenchonova hnutí Nepoddajná Francie ještě Zelení, socialisté a komunisté, v nich měla těsný náskok před blokem, který vznikl na podporu Macrona.
„Poprvé nedosáhl znovuzvolený prezident při parlamentních volbách většinu,“ radoval se zprvu Mélenchon. Vzápětí znovu zopakoval jeden ze svých předvolebních slibů, že v řádu několika dní po převzetí vlády zmrazí ceny v obchodech a zvýší minimální mzdu. Včera nad ránem se však jeho sebevědomí ukázalo být jako unáhlené. Macronova aliance byla těsně ve vedení.
Rozhodnutí v neděli
Kvůli většinovému systému padne definitivní rozhodnutí o rozložení sil v budoucím parlamentu teprve příští neděli, v rámci druhého kola. Do něj postoupili kandidáti v obvodech, kde žádný z uchazečů nezískal 50 procent odevzdaných hlasů a současně 25 procent hlasů všech registrovaných voličů. Do druhého kola postoupili dva kandidáti s nejvyšší podporou či kandidáti, kteří získali alespoň 12,5 procenta hlasů všech voličů,
Macron a Mélenchon. Zůstane Francie i po příštím víkendu normální? |
Z celkového počtu 577 poslanců se hned napoprvé podařilo určit zákonodárce pouze v několika málo obvodech. Ve více než 570 okrscích se bude muset hlasovat znovu. Ve 272 obvodech přitom proti sobě nastoupí přímo kandidáti Spolu a NUPES.
Na první pohled tak zůstává souboj o prvenství mezi koalicemi Macrona a Mélenchona vyrovnaný. Přesto prognózy favorizují prezidentskou koalici. I proto, že její kandidáti by mohli být přijatelnější také pro voliče menších umírněných stran. Právě o jejich hlasy začali Macronovi lidé nyní velmi aktivně usilovat. Varovali nejenom před tím, dát hlas NUPES, ale i radikálně-pravicovému Národnímu sdružení Marine Le Penové.
„Ve straně NUPES existují nebezpečné postoje, podobně jako u Národního sdružení (RN). Obě by nás vyvedly z EU a postavily by se za autoritativní režim v Rusku,“ prohlásil třeba Gabriel Attal, ministr pro veřejné rozpočty. Přisadila si i teprve před nedávnem jmenovaná premiérka Élisabeth Borneová, když prohlásila, že v sázce jsou základní hodnoty republiky a vyzvala k mobilizaci proti radikálům. „Republika neznamená štvát jedny proti druhým,“ řekla.
Pro prezidenta Macrona má výsledek parlamentních voleb klíčový význam. Rozhodne o tom, zda bude moct prosadit záměry, které si naplánoval na své druhé pětileté období. Mezi ně patří kupříkladu reforma důchodového systému, změny ve fungování školství nebo zdravotnictví. Stejně tak ale i opatření, jež mají za úkol zvýšit kupní sílu obyvatelstva.
Jednání s Macronem bylo přátelské a věcné, řekl Fiala. Státníci probrali předsednictví i telefonáty s Putinem |
To všechno by bylo v sázce, pokud by radikální levice získala v Národním shromáždění většinu. Pak by si nárokovala i obsazení pozice premiéra. Její lídr Mélenchon před volbami na plakátech avizoval, že jím chce být. Avšak hlavní slovo při nominaci nového premiéra má prezident. Třetí nejsilnější silou v parlamentu bude podle odhadů pravicová koalice Republikánů a centristických stran. Jim přisuzují průzkumy 50 až 80 křesel.
Le Penová má šanci na severu
Oproti minulosti si polepší i radikálně-pravicové Národní sdružení, které bude mít v budoucnu reálnou šanci na vytvoření samostatného poslaneckého klubu.
Jeho předsedkyně Marine Le Penová má dobré vyhlídky, že ve svém severofrancouzském volebním obvodě v Hénin-Beaumont ve druhém kole zvítězí. Celkově by si RN mohla připsat mezi deseti až 45 poslanci. Dosud měla v parlamentu pouze osm zákonodárců.
„Je důležité, že Macron nedisponuje absolutní většinou, kterou by zneužil k tomu, aby uplatňoval své sebestředné a surové metody,“ okomentovala výsledky prvního kola voleb Le Penová. Podle ní otevírá druhé kolo možnost vyslat do parlamentu „velký počet vlasteneckých poslanců“.
