Sklenku vína si dá k obědu i k večeři, stejně jako mnohý další Francouz. Prezident Emmanuel Macron to před pár dny přiznal na zemědělském veletrhu s tím, že problém opilosti mládeže se týká piva a destilátů, vína však ne. Připomněl také, že jeho vláda předložila zákon povolující reklamu na vinařskou turistiku a že během svého mandátu nehodlá zpřísňovat zákon z roku 1991 o alkoholu a tabáku.
Macron chce zpřísnit podmínky žadatelům o azyl. Může to rozdělit parlamentní většinu |
Jiný názor má ale ministryně zdravotnictví Agnes Buzynová, která se v únoru proti pití vína jasně vymezila: „Necháváme Francouze, aby si mysleli, že je víno chrání a přináší jim něco dobrého, na rozdíl od ostatních alkoholů. To ale není pravda, z vědeckého hlediska je jeden alkohol jako druhý,“ prohlásila ministryně v televizi France 2.
Její názor pak tento týden podpořilo v otevřeném dopise, zveřejněném v deníku Le Figaro, devět předních francouzských odborníků v oblasti adiktologie, výživy a veřejného zdraví. „Zdravotní dopady nezáleží na druhu alkoholu, ať už jde o víno, destiláty, nebo pivo. To, co se počítá, je jen množství vypitého alkoholu,“ napsali lékaři a ocenili odvahu Buzynové zaútočit na francouzský „národní totem“.
Téměř 3 sklenice vína denně
Vědci poukazují na fakt, že ve Francii je i přes pokles v posledních padesáti letech konzumace alkoholu stále velmi vysoká: každý dospělý vypije ročně v průměru 12 litrů čistého alkoholu, tedy 2,6 skleničky denně. Zatímco tři čtvrtiny populace pijí méně, než činí průměr, zbývající čtvrtina se postará o 75 procent v zemi prodaného alkoholu.
Její spotřeba má tedy k umírněnosti daleko, upozorňují signatáři dopisu. Ve Francii zabije alkohol asi 50 tisíc lidí ročně a je také po kouření druhým nejčastějším spouštěčem rakoviny. Alkohol, zvláště víno, je podle odborníků zdrojem domácího násilí, nezřízeného pití, mentálních poruch, sebevražd a smrtelných dopravních nehod.
  |
Lékaři proto apelují na odpovědnost poslanců a vlády a navrhují přijetí národního plánu pro boj s alkoholismem. Garantem by měl být prezident Macron. Připomínají také průzkum, podle něhož považuje 60 procent Francouzů právní úpravy týkající se alkoholu za nedostatečné.
Francouzský prezident ale výzvy lékařů i ministryně zřejmě nevyslyší. Na nedávném setkání s mladými vinaři v Elysejském paláci Buzynovou, původní profesí lékařku, hodil takříkajíc přes palubu. „Je třeba přestat otravovat Francouze takovými hloupostmi,“ citovala jeho slova na adresu ministryně francouzská mutace magazínu Slate. V tomto názoru ho podpořil i šéf vládního hnutí Republika vpřed! Christophe Castaner. Ten uvedl, že „víno je alkohol, který není silný“.
Macron si je dobře vědom důležitosti vinařského resortu pro ekonomiku i potřebu podpory francouzských venkovanů. Na ty se obrací nový šéf pravicových Republikánů Laurent Wauquiez, který jim při každé příležitosti opakuje, že Macron je městským prezidentem, jehož problémy v regionech nezajímají.
Národní zrada
Argumenty, proč je víno součástí francouzské civilizace, se objevily i v deníku Le Figaro v článku podepsaném „milovníky vína“. „Návrhy ministryně Buzynové jsou nepřijatelné a neomluvitelné,“ píší v něm vinařští profesionálové, obchodníci, someliéři, spisovatelé a kritici. Konstatují, že když jsou v zahraničí, má víno významné místo ve chvíli, kdy někdo oceňuje francouzskou kulturu nebo civilizaci.
Kritizovat či omezovat vinařství se ve Francii rovná národní zradě. Poznal to v padesátých letech minulého století bojovník proti alkoholismu a tehdejší předseda Národní rady a premiér Pierre Mendes, který si na mezinárodních recepcích nechával demonstrativně servírovat sklenici mléka. Od milovníků francouzských tradic se ale dočkal i antisemitských útoků – protože byl Žid, odmítal prý pít víno – a tím i celou Francii.
