Macron nakonec ustoupil ulici. ‚Genocidu svobody občanů‘ kritizovala i média

Podle článku 24 nové legislativní úpravy mělo být „trestáno vězením a pokutou 45 tisíc eur zveřejnění obličejů či identifikačního služebního čísla policistů a četníků zasahujících při policejních operacích“. Cílem bylo podle ministra vnitra Géralda Darmanina „ochránit policisty“.

Francouzi a především francouzští novináři ale v novém zákoně viděli snahu o „liberticidu“ – genocidu svobody občanů. „Nebude tak možné nikterak natáčet policejní násilí,“ stěžoval si například dokumentarista David Dufresne pro deník Le Parisien. Vláda nakonec kritiky vyslyšela a již 19. listopadu návrh zákona lehce pozměnila. Nově tak bylo zakázané „zveřejnit záběry se zlým úmyslem“. Ani to však Francouzům nestačilo. „V rámci právního systému je těžké dokazovat zlé úmysly,“ poznamenal v televizi BFM-TV právní expert Serge Slama.

Vládní snahy navíc zkomplikovalo několik nedávných případů policejního násilí. Veřejnost nejprve zasáhl případ policejního násilí v jednom z táborů migrantů na předměstí Paříže a krátce poté následoval i další případ, tentokrát s rasovým podtextem. V sobotu 21. listopadu čtyři policisté v Paříži napadli hudebního producenta Michela Zeclera. Podle policejní zprávy chtěli strážci zákona muže pokutovat, protože neměl na ústech roušku a byla z něj cítit marihuana. U Zeclara policisté našli 0,5 gramu této lehké drogy.

Záznamy z bezpečnostních kamer, jež zveřejnil server Loopsider, však ukázaly jiný příběh: policisté muže brutálně zbili a podle výpovědi producenta mu nadávali do „špinavých negrů“. V neděli pařížská prokuratura oznámila, že policisty hodlá obžalovat a tři zůstanou po dobu vyšetřování ve vazbě.

Díky zveřejnění videozáznamu a odhalení policejní brutality tak posílil ve společnosti argument, že by bez možnosti natočit strážníky nebylo možné je dohnat ke spravedlnosti.

Nespokojenost Francouzů s novým návrhem bezpečnostního zákona vygradovala o víkendu, když do ulic vyšly desítky tisíc lidí. Podle ministerstva vnitra bylo v ulicích přibližně 133 tisíc Francouzů. Podle pořadatelů až půl milionu. „Je to jako žluté vesty. Viděl jsem v ulicích i přátele, kteří běžně do ulic nechodí,“ uvedl pro deník Le Monde jeden z demonstrantů.

Krize pro Macrona

Francouzský prezident sice označil útok policistů za „nepřijatelný“ a dodal, že jeho vláda bude „bojovat se všemi formami diskriminace“, ale demonstranty v ulicích jeho projev nezastavil. Vláda nakonec v pondělí tlaku ulice podlehla a celý zákon raději stáhla. „Návrh zákona bude kompletně přepsán a bude předložena nová verze,“ uvedl Christophe Castaner, bývalý ministr vnitra a nynější šéf vládní strany Republika v pohybu ve francouzském parlamentu.

Macron se tak ocitl opět v nepříjemné situaci, kdy na jednu stranu musí své voliče ujišťovat o tom, že bude silný v otázkách národní bezpečnosti, ale zároveň že nebude podporovat bezpečnostní síly slepě.

„Z Macrona se tak stává prezident chameleon,“ uvedl pro BFM-TV předseda regionální rady v Hauts-de-France Xavier Bertrand. „Musí měnit přístup podle okolností. Je těžké ustoupit z tvrdého zákona, aniž byste ztratili důvěryhodnost.“

Francouzi protestovali proti návrhu zákona o bezpečnosti. Hořela auta, policie použila slzný plyn

Macronova popularita se přitom v posledních týdnech vyšplhala k nejvyšším hodnotám za poslední tři roky. Podle deníku Le Parisien je to především proto, že se mu podařilo Francii relativně dobře dostat skrze druhou vlnu koronavirové pandemie, ale také díky tvrdému přístupu k „zahraničnímu islámu“. Deník Le Monde pak poznamenává, že bude pro Macrona po kroku stranou od nového zákona těžké udržet nově získané pravicové voliče. „Krajní pravice čeká na svou chvíli ve stínu,“ dodal na toto téma pro BFM-TV Bertrand.