Rozhodl se totiž vytáhnout do boje proti „separatismu“. Pod sloganem „laicita (oddělení státu od církví – pozn. red.) a svobody“ vytasil nový zákon, který má za cíl posílit republikánské hodnoty a bojovat proti islamismu ve Francii.
„Jde o boj proti této ideologii a zajištění toho, že zákony francouzské republiky jsou jí nadřazené,“ sdělil Macron s tím, že chce rovněž bojovat proti indoktrinaci dětí v náboženských školách. Právě vzdělávací zařízení budou hlavním centrem zájmu nového zákona, který by měli v nadcházejícím týdnu připomínkovat zástupci náboženských uskupení předtím, než zamíří k zákonodárcům.
  |
„Ve školách bychom se měli především učit hodnoty naší republiky, ne ty náboženské. Měli bychom formovat občany a ne zaslepené věřící,“ dodal Macron. Ostatně i proto prezident v Les Mureaux navštívil místní kulturní středisko a setkal se s jeho nejmladšími členy.
Macron podle svých slov chce také „zbavit islám ve Francii zahraničního vlivu“. Má tak v plánu boj proti „zahraničním imámům“ („náboženským předákům“, kteří do Francie přijíždějí z muslimských zemí), ale i proti tzv. „islámskému separatismu“.
Macron slíbil představitelce běloruské opozice Cichanouské pomoc s vyjednáváním o propuštění vězňů |
Bernard Rougier, specialista na radikální islám a profesor na pařížské Sorbonně, tento pojem vysvětluje jako „situaci, ve které se některé skupiny snaží podvrátit zavedené instituce a tlačí do nich vlastní identitu“. „Islamisté nabourávají principy francouzské občanské společnosti založené na laicitě. Často mluví za muslimy, kteří s nimi ani nemusí souhlasit, zastupují je a vstupují jejich jménem do veřejného prostoru,“ uvedl Rougier v rozhovoru pro rozhlasovou stanici RTL.
Aktivní minority
Podle odborníka je v současné Francii problém, že „islamistické skupiny se stávají aktivními minoritami“. Zahraniční imámové tráví čas v místech společenského života – „místech společenského vlivu“. Určují v něm směr společenské debaty a přesvědčují místní, čímž postupně získávají kontrolu nad celými komunitami, které se následně mohou radikalizovat.
„Vytváří nový ekosystém kolem tělocvičen, mešit, islámských knihoven či halal občerstvení a získávají tak kontrolu nad populací, aby mohli ve veřejném prostoru mluvit za ně,“ vysvětlil Rougier. „Ve chvíli, kdy vám náboženství pronikne do pracovního prostředí, do místa odpočinku i místa bydlení, pak už je velice náročné tento ekosystém rozbít.“ Tyto „aktivní minority“ samozřejmě potřebují financování. Podle odborníka mají islamisté řadu zdrojů, ať už jde o nelegální aktivity, nebo příspěvky od věřících. Překvapivé ale je, že celý tento proces do značné míry žije z veřejných finančních zdrojů. A i to chce francouzský prezident svými novými zákony zarazit.
Podle deníku Le Monde má Macron v plánu „nastavit nový společenský kontrakt o respektování hodnot republiky“. Pokud nebudou organizace splňovat nastavené podmínky, budou muset vrátit státem poskytnuté finance. Zároveň bude vláda více hlídat, odkud pochází peníze na provoz mešit a kulturních míst.
Francouzský prezident Emmanuel Macron na tiskové konferenci v Mylhúzách.
Vláda je i připravena zavírat „pochybné školy“, jako tomu ostatně bylo i v posledních měsících. Nedávným příkladem bylo podle Le Monde uzavření školy, ve které byly dívky po sedm let nuceny nosit oblečení, jež je zahalovalo od hlavy až k patě, přestože zákony ve Francii od roku 1882 vyžadují striktní oddělení škol od náboženských praktik.
Elysejský palác rovněž podle ministryně pro otázky státní příslušnosti Marlene Schiappaové plánuje zákon zakazující vystavování certifikátů panenství. Macron sám uvedl, že „nová legislativa musí stát na dvou nohách“, a proto plánuje společně se zavíráním vzdělávacích institucí otevírat nové, které ale budou klást důraz na republikánské hodnoty.
Hra o pravicové voliče?
Podle expertů se tímto Macron snaží získat sympatie pravicových voličů, aniž by musel omezovat pravidla pro imigraci. Někteří se ale ptají, jestli je skutečně tato otázka natolik urgentní. Zda by se šéf Elysejského paláce neměl spíše věnovat koronavirové krizi a ekonomickým problémům země.
Při bombovém útoku v Mali zahynuli dva francouzští vojáci, prezident Macron vyjádřil pozůstalým soustrast |
Vůči Macronovu projevu se již začátkem tohoto týdne vymezila turecká vládní strana Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP). Její mluvčí označil projev za provokaci a nesouhlas projevil i mluvčí tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Podle nich taková slova „mohou posloužit jako ideologická munice teroristickým organizacím, jakou je Islámský stát“. Právě Turecko nejčastěji financuje mešity ve Francii a je aktivní i v posílání imámů do země.
