Pátek 19. dubna 2024, svátek má Rostislav
130 let

Lidovky.cz

Macron zatím tápe. Po prvních sto dnech je méně oblíbený, než byl Hollande

Svět

  14:49
PAŘÍŽ - Sto dní od svého zvolení stihl francouzský prezident Emmanuel Macron splnit již některé předvolební sliby, ale také se dopustil přehmatů, které jeho popularitě uštědřily citelné rány. V posledním průzkumu před týdnem jeho dosavadní výkon kladně hodnotilo jen 36 procent dotázaných voličů. Po stejně dlouhé době v úřadu se jeho předchůdce François Hollande, který letos už neměl šanci na znovuzvolení, těšil přízni 46 procent lidí.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v Lausanne při podpoře kandidatury Paříže na pořádání olympijských her 2024 a 2028. foto: ČTK/AP

Jak podotýká agentura AFP, Macron oproti Hollandeovi, který v prvních třech měsících volil vyčkávací taktiku, stihl ve zrychleném legislativním řízení prosadit hned dva významné zákony. Zákon o morálce a etice v politice, který má přispět k odstranění korupčního prostředí mezi zákonodárci, a reforma pracovního práva, která má zpružnit podmínky na pracovním trhu, patřily k stěžejním bodům jeho předvolební kampaně. Jejich rychlé uzákonění mělo ukázat, že prezident a jeho hnutí neztrácejí čas.

Macronova popularita klesá. Od inaugurace se propadla o 10 procentních bodů

Došlo ale i na kroky, které mu na popularitě rychle ubraly. Patří mezi ně zmražení mezd státních zaměstnanců, zrušení finančních náhrad za první den v pracovní neschopnosti či zvýšení příspěvků do sociálního pojištění u důchodců s vyššími penzemi. A přičítá se k tomu i dlouhé přešlapování kolem slibovaného zrušení daně z bydlení pro 80 procent domácností či snížení podpory na bydlení pro sociálně slabé.

Nepříznivě také působily mediálně ještě vděčnější kauzy, jako byla Macronova snaha přidělit zvláštní status a právo na vlastní rozpočet manželce Brigitte jakožto první dámě země, což bylo o to pikantnější, že byl prosazen zákon zakazující zákonodárcům zaměstnávat rodinné příslušníky. Proti vzniku „úřadu“ manželky hlavy státu vznikla petice, kterou podepsalo k úterý už více než 312 tisíc lidí. V případě, že jich bude půl milionu, slíbil Macron, že svůj záměr zváží.

Zahraniční média připomínají, že i vztahy mezi Macronem a často...
Brigitte Macron (vpravo), manželka francouzského prezidenta.

Mediální humbuk také vyvolalo donucení k demisi šéfa generálního štábu armády Pierrea de Villierse, který ostře kritizoval chystané škrty v armádním rozpočtu. A do nedobrého světla se dostávají komplikované Macronovy vztahy s novináři, jimž chce na aktuální dotazy odpovídat, až sám uzná za vhodné, a kteří narážejí na obstrukce prezidentova týmu, když jde o pokrývání událostí v Elysejském paláci či během cest hlavy státu.

U nich vzbudilo na úrovni mezinárodní diplomacie pozornost jeho prodloužené podání ruky s americkým prezidentem Donaldem Trumpem či kritika poměrů v Rusku v přítomnosti ruské hlavy státu Vladimira Putina na návštěvě ve Versailles. Obrazově výrazné Macronovo předvádění se v kombinéze pilota stíhačky na jedné základně naopak vyvolalo na internetové sociální síti hodně uštěpačných poznámek.

Vina padá i na vládu

Sestupný trend v příznivém hodnocení devětatřicetiletého Macrona se projevil i u vlády premiéra Édouarda Philippea, která už od prvních týdnů poněkud ztratila tvář nuceným odchodem čtyř ministrů právě kvůli nesrovnalostem ohledně zaměstnávání příbuzných či straníků.

Šéf francouzské armády rezignoval. Veřejně se pohádal s Macronem o rozpočet

Macron, jemuž nelze upřít píli a ostré pracovní nasazení, už v červenci varoval ministry, aby se se nenechali ukolébat „pohodlím, které jim poskytují dokumenty vypracované jejich úředníky“. „Pokud budete takto pokračovat, za šest měsíců budete nicky,“ uvedl Macron podle konzervativního deníku Le Figaro. Prezident podle něj nenechává své spolupracovníky ani vydechnout, se svými týmy komunikuje prakticky 24 hodin denně a rozčiluje ho, když jeho esemesky odesílané v jednu či dvě hodiny ráno zůstávají bez odpovědi.

„Emmanuel Macron opouští dobu hájení a vstupuje do ovzduší, kdy musí přebírat politickou zodpovědnost za svá rozhodnutí,“ uvedl politolog Jérome Fourquet. „Riziko, před nímž nyní prezident stojí, je, že Francouzi postupně přecházejí z hodnocení ‚brilantní a všechno se mu podaří‘ na ‚ve skutečnosti je to všechno jen komedie‘,“ dodal.

Prezidenta na podzim čeká boj o rozpočet na příští rok, ve kterém musí najít další úspory ve výši 11 miliard eur (288 miliard korun), aby splňoval ekonomická kritéria Evropské unie. To se může dotknout reforem týkajících se podpory v nezaměstnanosti a důchodů. S příchodem podzimu může očekávat protestní akce organizované odbory a hlasitou radikální levicí zastoupenou v parlamentu.

Autor: