Macron přišel s myšlenkou společné unijní obrany už před lety, evropští lídři však jeho nápady opakovaně shazovali ze stolu. Elysejský palác svého času apeloval zejména na Německo, od něhož se dočkal jen zamítavého vrtění hlavou. S nástupem nového kancléře Friedricha Merze se však situace podle všeho změní, a francouzský prezident proto přišel s dalším logickým návrhem.
„Mým záměrem je přesvědčit evropské státy, které se staly závislé na nakupování armádní techniky od Američanů, aby svůj postoj změnily. Kdo nakupuje střely Patriot, tomu bychom měli nabídnout novou generaci francouzsko-italského systému SAMP/T. Potenciální kupci strojů F-35 zase mohou sáhnout k letounům Rafale. Tak můžeme postupně zvýšit objem naší produkce,“ uvedl Macron v rozhovoru pro list Le Parisien a dodal, že již jednal s francouzskými zbrojaři ohledně optimalizace nákladů na výrobu.
Jeho apel přichází v době rostoucích obav z případných zásahů do již dodané či přislíbené americké vojenské techniky. Množí se spekulace ohledně možnosti vzdálené deaktivace letounů i raket v případě, že by současné vedení Bílého domu nebylo spokojeno s postupem evropských spojenců. Problémem může být i nedodání náhradních dílů či klíčových aktualizací softwaru pro supermoderní letouny.
Zástupci Belgie a Nizozemska v posledních dnech uvedli, že aktuální objednávky letounů F-35 stále platí, Portugalsko už americké letouny jako náhradu svých zastaralých stojů F-16 odmítlo kvůli „aktuálním postojům Spojených států v kontextu Severoatlantické aliance“.
Otázkou zůstává, zda jsou Macronovy plány na evropskou zbrojařskou samostatnost reálné. Podle Jana Pieho, šéfa lobbistické organizace ASD, rozhodně ne.
„Evropští zbrojaři jednoduše nemohou pokrýt takový objem objednávek, zejména kvůli desítkám let, kdy byl náš sektor podfinancovaný,“ míní. Dodává však, že další lpění na Americe či jiných státech rovněž není ideální. „Musíme tento trend zvrátit. Když se obrátíme na firmy mimo Unii, problém tím budeme jen tlačit před sebou a postupem času přijdeme i o technologické know how,“ vysvětluje.
Armádní závislost na USA v posledních letech roste. Mezi lety 2019 až 2023 z nich pocházelo asi pětapadesát procent zbraňového dovozu, proti předchozí pětiletce šlo o masivní nárůst o 32 procent, stojí ve zprávě Stockholm International Peace Research Institute (SIPRI). „Co se týče dodávek, objem zbraní proudících z Ameriky do Evropy v příštích letech navíc ještě naroste,“ varuje analytik Pieter Wezeman.
Rozkol na nejvyšších místech
Vedení Severoatlantické aliance a unijní lídři se však na společném postupu dosud neshodli. Dobře to ilustruje postoj šéfa NATO Marka Rutteho. Vysoký Nizozemec dlouhodobě tlačí na snadnější nákup zbraní v USA. „To bylo i téma mých setkání s Trumpem: otevření amerického trhu s armádními technologiemi. Když dneska chcete něco koupit v Americe, musíte projít cestu Kongresem, Bílým domem, ministerstvem obrany i Pentagonem. A až potom se dostanete třeba k systému Patriot,“ vysvětluje.
Mario Draghi naopak ve své loňské zprávě s názvem Budoucnost evropské konkurenceschopnosti velí k co možná největšímu pokrytí poptávky z evropských zdrojů. K tomu je podle něj nutná kontinuální inovace postupů, úzká spolupráce zbrojařských firem a lepší financování. „Měli bychom se ujistit, že pouze minimum poptávky budeme uspokojovat ze zdrojů mimo Evropu,“ uvedl.
V případě tlaku na samostatnost se změny neodehrají přes noc, podle bezpečnostních analytiků půjde o pomalý proces, který může trvat minimálně deset let. Důvod je jednoduchý, evropští zbrojaři v současnosti nedokážou uspokojit poptávku, navýšení výroby s sebou nese zátěž masivních investic. S těmi by mohl teoreticky pomoct i nový plán na přezbrojení Evropy z dílny Evropské komise.
