Jako Čekání na Godota začíná působit vyhlížení dne, kdy francouzský prezident Emmanuel Macron konečně sdělí médiím, že půjde do volebního klání. Do prezidentských voleb zbývá už jen 102 dní a hlava státu stále odmítá potvrdit kandidaturu. Čas má dle pravidel až do 4. března, ale deník Le Figaro uvedl, že Macron plánuje tento krok na únor. Kampaň ovšem podle kritiků odstartoval už dávno.
Nejsem trans. Francouzská první dáma se chce soudit kvůli drbům, že bývala mužem |
Na podzim například zavítal do jihofrancouzské Marseille, kde sliboval boj proti migraci, miliardové investice do infrastruktury i renovace škol. V prosinci pak poskytl velký rozhovor televizi TF1, ve kterém obhajoval své reformy pracovního trhu i zvládnutí koronavirové krize.
„Nikdy jsem nepočítal s tím, že bych vše zvládl za pět let,“ prohlásil Macron s tím, že v prezidentské práci bude pokračovat „do poslední čtvrthodiny“. Ostatně stále jsou před ním potřebné reformy například v otázkách sociálních dávek či penzí; plány mu překazila koronavirová krize. Od 1. ledna také bude Francie předsedat Evropské unii, kterou by chtěl Macron více jednotnou.
Aby prezident v nadcházejících volbách uspěl, pokouší se od loňského října aktivně získat pravicové voliče. Láká je na nové zákony o oddělení náboženství od státu či omezování fungování islámských kazatelů v zemi. Zároveň se již omluvil za pochybení, která vedla ke vzniku protestního hnutí Žlutých vest.
Každý čtvrtý pro Macrona
V průzkumech si tak stojí nejlépe ze všech kandidátů a v průměru sbírá 24 procent hlasů. V případném kole druhém má navrch nad všemi případnými vyzyvateli. Zdá se tak, že zřejmě prolomí prokletí posledních dvou prezidentů, kteří mandát nebyli s to obhájit.
Éric Zemmour
Podle analytiků se v roce 2022 s největší pravděpodobností zopakuje souboj z roku 2017 a Emmanuelu Macronovi se v druhém kole postaví matadorka krajní pravice Marine Le Penová. Ta v současnosti získává v sondážích kolem 16 procent. Nic však nenaznačuje tomu, že by byla schopná Macrona porazit. Navíc jí na záda dýchá bývalý komentátor Éric Zemmour, který Francouzům nabízí prakticky stejnou vizi jako Le Penová.
Jeden jako druhý chtějí „bránit Francouze“; cizinci by byli v jejich zemi de facto nežádoucí. Oba chtějí zrušit právo na azyl, sjednocování rodin či automatické obnovování povolení k pobytu. Zatímco Le Penová by držela limit na počty migrantů v zemi na deseti tisících ročně, a to jen pro ty, kdo dokážou svůj pobyt ufinancovat, Zemmour slíbil, že by během pěti let vyhostil dva miliony cizinců. Oba by také zrušili či omezili dávky pro lidi bez občanství.
Le Penová má však oproti Zemmourovi několik výhod: silný stranický aparát, finanční zdroje na vedení kampaně a nabízí Francouzům i řešení ekonomických problémů. Do začátku prosince se tak zdálo, že navzdory Zemmourově vzestupu si Le Penová svou pozici udrží a probojuje se do druhého kola. Jenže dle posledních sondáží by v druhém kole mohla nastat změna.
Nová pravicová hrozba
Le Penovou i Zemmoura totiž pravidelně přeskakuje, byť jen o pár procentních bodů, kandidátka strany Republikáni Valérie Pécressová. Tato 54letá politička začala kariéru v roce 1998 jako poradkyně prezidenta Jacquese Chiraca, následně působila na několika ministerských postech za vlády prezidenta Nicolase Sarkozyho. Od roku 2015 pak je předsedkyní regionální rady pařížského regionu Ile-de-France.
V rámci pravicových Republikánů zastává umírněné pozice a daří se jí i v předvolebních průzkumech o případném druhém kole s Macronem. Podle prognóz prezident zatím stále vede, ale jen o dva procentní body.
Macronovou výhodou ale je, že jako jediný ze zmíněných kandidátů dokáže oslovit i levicové voliče. A jejich kandidáti se s největší pravděpodobností do druhého kola nedostanou.
Francouzský kandidát na prezidenta Jean-Luc Mélenchon během televizní debaty (20. dubna 2017).
Na levici si nejlépe stojí šéf krajně levicového hnutí Nepoddajná Francie Jean-Luc Mélenchon, který sbírá jen kolem desetiny hlasů. A další uchazeči o prezidentský post spíše paběrkují: Yannick Jadot za Zelené se drží kolem sedmi procent a socialistka Anne Hidalgoová kolem čtyř. Právě hlasy jejich voličů by však mohly rozhodnout v druhém kole.
Samotnou kampaní ale bezpochyby zahýbe covidová pandemie. Již nyní začíná být jasné, že kvůli protiepidemickým opatřením nebude možné pořádat tradičně velká setkání s voliči ani případné protivládní demonstrace, které bývaly v minulosti běžné.
O to větší pozornost se tak obrací k sociálním sítím, ale i televizním a rozhlasovým přenosům. Podle zákona navíc musejí od 1. ledna všechny rozhlasové a televizní stanice dbát na to, aby dávaly stejný prostor všem očekávaným i deklarovaným kandidátům.
