Má to být jasný signál adresovaný Evropské komisi, že nápad přerozdělovat uprchlíky na základě pevných kvót je nepřijatelný. Vláda premiéra Viktora Orbána patřila v Unii odjakživa k jejich největším kritikům a nedělní referendum má tomuto postoji dodat legitimitu. „Vítězství by dalo Maďarsku do rukou meč pro boj s bruselskými byrokraty,“ prohlásil nedávno v televizním rozhovoru ministr v úřadu premiéra Antal Rogán.
Všeobecně se očekává, že většina voličů, kteří se plebiscitu zúčastní, kvóty odmítne, a podpoří tak vládní postoj. Rozhodující pro platnost hlasování ale bude volební účast, která musí být minimálně padesátiprocentní. Lidovému hlasování předcházela několikatýdenní intenzivní vládní kampaň. Všechny domácnosti obdržely informační brožuru shrnující hlavní argumenty, proč je třeba unijní uprchlické kvóty odmítnout.
  |
V celé zemi také byly rozmístěny velkoplošné plakáty, rozhlasové i televizní stanice vysílaly od rána do večera reklamní spoty. Ty začínaly jednotně otázkou „Věděli jste?“, po níž se mohli občané například dozvědět, že „jenom v Libyii čeká téměř milion migrantů, aby se dostali do Evropy“, anebo „že od začátku migrační krize přišlo v Evropě o život více než 300 lidí při teroristických útocích“.
Nezávislá maďarská média odhadují, že náklady na kampaň mohly dosáhnout až 13 miliard forintů, což je v přepočtu 1,1 miliardy korun.
Nógrádi: Migranti znamenají vznik paralelních společností
V minulém roce bylo Maďarsko jednou z hlavních tranzitních zemí pro uprchlíky na jejich cestě do Evropy.
Proto začalo jako jeden z prvních států budovat na své hranici se Srbskem a Chorvatskem plot, který měl zabránit nelegálnímu vstupu na jeho území.
Odhaduje se, že Maďarskem prošlo okolo půl milionu běženců. Z nich ale pouze dvě tisícovky získaly status mezinárodní ochrany, který znamená, že mohly zůstat.
„Všechny zkušenosti v Evropě s migranty jsou negativní, jejich příchod vede ke vzniku paralelních společností a tak zvaných no go zón. Neznám příklad z Evropy, kde by byla integrace úspěšná,“ řekl pro LN politolog z Korvínovy univerzity v Budapešti a bezpečnostní poradce současné vlády György Nógrádi.
Kvůli postojům k migraci se dostali maďarští představitelé v minulých měsících do opakovaných konfliktů se zástupci Unie i vrcholnými činiteli některých členských států.
Lucemburský ministr zahraničních věcí Jean Asselborn například před nedávnem dokonce navrhl vyloučit Maďarsko z osmadvacítky z důvodu, že země údajně porušuje evropské hodnoty. Tyto výroky dle politologa Nógrádiho pouze přispějí k ještě větší mobilizaci voličů a jejich účasti na hlasování.
„My chceme i v budoucnu zůstat v EU, ale bohužel se stále silněji potýkáme s bruselskou byrokracií,“ řekl pro LN. Vláda v Budapešti již před hlasováním oznámila, že v příštích týdnech posílí plot na hranici se Srbskem, a to pro případ, že by Turecko v dohledné době vypovědělo dohodu s Evropskou unií o přebírání uprchlíků.
V Maďarsku se objevily v posledních dnech také spekulace, že by se Orbánova vláda mohla pokusit využít dynamiku referendové kampaně a vyhlásit předčasné volby, mimo jiné i proto, aby si znovu pojistila dvoutřetinovou ústavní většinu.
