"O Benešových dekretech nesmí být ani slovo. Lisabonská smlouva nemá nic společného s historickými právními dokumenty, pracujeme pro budoucnost," prohlásil Balázs. Český premiér Jan Fischer zatím nemá o výroku maďarského ministra zahraničí žádné informace. "Samozřejmě případně se spojím s panem premiérem (Gordonem) Bajnaiem a budeme jednat," uvedl.
Klaus žádá pro ČR výjimku z Listiny základních práv EU související s lisabonskou smlouvou. Podle svých slov tak chce zabránit případným majetkovým nárokům takzvaných sudetských Němců, kteří o svůj majetek v někdejším Československu přišli po 2. světové válce právě na základě dekretů bývalého prezidenta Edvarda Beneše. Kromě Němců však přišla o svůj majetek i část Maďarů, kteří žili v tehdejším Československu.
Podle vývoje současných jednání se však zdá, že by téma Benešových dekretů nemuselo být v případném řešení Klausova nároku vůbec zmíněno. Česko by mohlo podle ministra pro evropské záležitosti Štefana Füleho získat obecnou výjimku, která by měla podobu čárky a slovního spojení "Česká republika", jež by se přidala k výjimce z Listiny základních práv EU, kterou již mají Polsko a Británie.
Balázs se nicméně bojí, že by případná zmínka o Benešových dekretech mohla otevřít "otázky, které nejsou v zájmu nikoho", jak již uvedl v rozhovoru pro maďarský internetový server hirszerzo.hu.
Otázka spojování Benešových dekretů s lisabonskou smlouvou však netrápí jen Maďary. Výhrady mají i Slováci, kteří požadují stejnou výjimku jako Češi, pokud se bude týkat právě majetkových nároků sudetských Němců či odsunutých Maďarů. "Máme jen dvě možnosti. Buď budeme v Evropské radě (na vrcholné schůzce EU) vetovat český návrh, nebo budeme trvat na tom, aby se vztahoval i na Slovensko," řekl minulý týden slovenský premiér Robert Fico. Podle něj jsou poválečné československé dekrety trvalou součástí českého a slovenského právního řádu.
