Třiašedesátiletý Orbán se stal inspirací pro pravicové konzervativce v celé Evropě i ve Spojených státech coby strůjce toho, co sám nazýval „neliberálním“ modelem demokracie, kdy se sice konají pravidelné volby, ale vítězná vládní moc postupně omezuje nezávislé soudy, svobodná média či práva menšin.
Nad Orbánovou politickou budoucností visel po porážce Fideszu otazník a expremiér čelil tlaku některých svých stoupenců, aby odešel z politiky. Jednalo se o první takovou otevřenou kritiku od doby, kdy se v roce 2010 dostal k moci.
Na stranickém sjezdu Fideszu hlasovalo pro Orbánovo znovuzvolení 729 z 737 delegátů, informovala státní tisková agentura MTI. Žádného protikandidáta neměl. Předseda je ve Fideszu volen na jeden rok.
V dubnových volbách získala strana Tisza premiéra Pétera Magyara dvoutřetinovou parlamentní většinu, což jí dostačuje k tomu, aby zvrátila ústavní změny z dob Orbánovy 16 let trvající vlády.
„Nevzdávám se, nikdy, nikdy, nikdy, nikdy, nikdy se nevzdávám,“ řekl.
Zopakoval, že přebírá plnou odpovědnost za volební porážku své strany a uvedl deset důvodů, které k ní podle něj vedly. Mezi nimi zmínil například skutečnost, že strana dostatečně nereagovala na obvinění z korupce, která během volební kampaně vznášela Tisza.
Orbán také uvedl, že Fidesz byl „fantastickou vládní stranou“, ale musí projít změnami, aby se stal funkční opozicí, která bude připravena znovu vládnout.
Podle průzkumů veřejného mínění Fideszu po volbách dále klesla podpora. Květnová sondáž institutu Publicus ukázala, že pro stranu Tisza by hlasovalo 55 procent voličů oproti 53 procentům ve volbách z 12. dubna. Podpora strany Fidesz klesla na 17 procent z původních 39 procent.
Šéfem Fideszu je Orbán od roku 1993, s tříletou přestávkou mezi lety 2000 a 2003.
18. května 2026 |
